[194v]číslo strany rukopisuaby lotra na dvé přeťali. Neb slyšal sem, že jest to právo v Jeruzalémě a v zemi jich, když kto velmi zavinní, tehdy umrskajíce jej, přetieti káží.

Já pak a tovaryš muoj, jsúce strachóv naplněni, tázali smy se pána, co činiti máme, i rozkázal nám[f]nám] mam s hradu jíti. A židé se k nám přívětivě okázali a přijali nás k sobě, neb tovaryš muoj byl žid. A také sem tomu srozuměl, že jsú židé z těch národóv najvěrnější křesťanóm a činie právě jim. Potom ta náše příhoda, která se nám stala, roznesla se pověst po všem Jeruzalémě, až se to doneslo i k žoldánu do Ejipta, která se nepravost stala nám lidem neznámým v Jeruzalémě, a když sem se tam dostal, tehdy žoldán rozkázal mi svój list dáti, abychom po jeho zemiech chodili nebo jezdili svobodně beze všie překážky.

V Jeruzalémě sem byl tři neděle a ohledal sem všecky věci, kterých sem mohl dojíti. I šel sem k bosákóm a byl sem u nich několik dní a pravil sem jim, kterak sem z země z daleké přišel k nim z české. Tu se ke mně přívětivě měli a lásku ke mně okazujíc, všecky potřeby mi dávajíce. A slove na huoře Sion, kdež bosáci klášter mají, a tu král David měl svój dvór a tu jest bytem byl a již nynie slove Večeřadlo Páně a již jest na tom miestě kostel, kdež jest Pán Krystus večeřal s svými učedlníky u Veliký čtvrtek a [195r]číslo strany rukopisukdež jim nohy umýval, i tu, kdež k nim všel zavřenými dveřmi. Potom mě vedli před kostel, ukazujíce mi to miesto, na kterémž byl ukamenován svatý Štěpán. A odtud mě vedli na ta miesta, kdež Pán Krystus [s]text doplněný editorem zástupy obýval, uče je a jim zvěstuje o království božiem. A odtud se mnú šli k tomu miestu, kdež Panna Maria umřela. Byli jsú na tom miestě udělali kostel nový, než žoldán kázal jej zbořiti, neb nic nového Arapi nedadie křesťanóm ani židóm stavěti až do sie chvíle. A již na tom miestě nenie než kámen veliký. Také mi ukazovali to miesto, kdež apoštolé volili svatého Matěje na apoštolstvie, na jiná mnohá miesta, kdež se co dobrého dálo, ješto bylo by co o tom mnoho psáti. A u toho každého miesta dávali hojně odpustkóv, jimž já počtu neviem, nebo za každé miesto, na kterémž koli zvláštní odpustkové jsú, a tak jsú rozdielní jedni od druhých: jedni menší a druzí sú velicí.

Nazajtřé šli se mnú do Betléma. A Betlém jest městečko maličké jako ves a muož býti od Jeruzaléma jakoby tři čtvrti míle. Před Betlémem jest klášter veliký velmi a v něm jsou bosáci. A tu se Pán Krystus narodil v jednom údolí a to jest, jako by pivnice byla, a jest zděné obyčejem sklepovým