[189r]číslo strany rukopisuvovotce bylo co dosti kúpiti.

Stala se nám tu příhoda: když jsme již z města jeli, poklúzl se velblúd s vršku i rozčesl se, že hned dále odtud nemohl. Forman se velmi zastaral, kteréhož byl jest velblúd, a lituje jeho, plakal jest, neb byl velblúd dobrý a byl zaň dal 20ti zlatých. Já také bez starosti nebyl sem, neb sem byl sobě u toho formana najal toho velblúda, neb sem na něm všecky své věci měl i sám sem se druhdy na něm nesl. Potom náši sřezali velblúdovi hrdlo a rozsekali ho na kusy a dělili mezi sebú tak, že ho tu kus nezuostal, neb nás tehdáž jelo spolu viec než na puol druhého sta kupcóv s velblúdy mnohými, neb tam mají velblúdy miesto vozuov a všecky věci na nich nese, ktož co má.

{Galata}marginální přípisek mladší rukou Pak odtud třetieho dne přijeli sme do Galaty, kdežto také svatý Pavel býval, uče vieře Pána Krysta. Město to jest pěkné a hrazené, zed okolo něho jest dobrá a přiekop hluboký a prostřed města jest hora vysoká a na té hoře jest hrad. Okolo něho jest přékop vodný a hluboký velmi a do hradu nenie brány než fortna a jedné, což tam vejde, vjeti na koni nikaž nemóž. V tom městě všech věcí našli smy dosti podlé obyčeje jich, zvláště kupeckých věcí mnoho v něm jest, neb v tom městě jest sklad veliký od [189v]číslo strany rukopisukupcóv z mnohých zemí.

V Galatě sme byli tři neděle a čakali sme kancléře žoldánova, kterýž byl u tureckého ciesaře v poselství, neb sme sami nesměli dále jeti. I přijel ten kancléř velmi slavně a bohatě, mně nevídaně, maje [s]text doplněný editorem sebú tři sta koní pěkně připravených a 2 sta velblúdóv, {velblúdové}marginální přípisek mladší rukou ješto všecky věci k potřebám svým na nich nesli, nebo kdež zde vuoz, tam na to miesto velblúd, neb u nich vobyčeje nenie vozy mieti a nemají, by chtěli je mieti, pro veliké hory z jedné země do druhé s nimi jeti nemohú. Také ten kancléř měl s sebú 12te dromedářóv {dromedáří}marginální přípisek mladší rukou a všech 12te byli přikryti zlatohlavem velmi čistým a na nich byla sedla všecko pozlatitá a střmeny z čistého zlata, uzdy neb ohlavi, kteréž k tomu příslušejí, i jiné všecky věci od zlata. O tom dromedáři tak sem slyšal od nich, že jeden den padesát a některý 60 mil uběhne. Také k jedné pilné potřebě jich chovají, kdyby žoldánovi potřebie bylo někde do některého města nebo krajiny v padesáti míléch nebo v 60ti jednoho dne tam býti s poselstvím, tehdy na dromedáři pošle. A sedícému na něm oči zaváží, aby neviděl, a to pravie, že by to proto