[184r]číslo strany rukopisui tam na všecky strany, že v nich zblúdí člověk a neuhodí z nich do obecnie lázně. Do té každé komórky, ktož do které chce, muož vjíti a zmýti se móž sám po vóli a v některé se také třie nebo čtyřie myjí. A do té každé komuorky nebo lázničky teče voda teplá i studená. Svrchnic v nich žádných nenie než jedné lavice, na kterýž sedají, a ty jsú z čistého mramoru dělány, a jestliže se chceš shřieti, tehdy lehni na podlaze, pakliť jest horko, sedni na lavici a deštičku pod nohy podloži, kteréž sú hned k temu připraveny. Prostřed těch komórek jest jako světnice veliká, prostřed té světnice jest jako by byl velmi veliký stuol zvýší dvú piedí a jest na čtyři strany a jest čistým štukverkem děláno, všech barev kamením čistým, až se rozličně stkve. V tom stole čtyrmezcétma rour meděných, když vytrhneš z které šátek, tehdy stříká až do stropu v jedné teplá a v druhé studená voda čistá. A v té lázni veliké mnoho jest dveří na všecky [184v]číslo strany rukopisustrany, ješto jimi chodie do těch malých lázní. A ktož se chce v té lázni mýti, dá aspru ten peniez a povolí sobě v nie, jakž se líbiti bude. Ta lázně slove césařská a z té lázně každý den dávají plat studentóm do koleje, neb jim to ciesař dal.

{Vosk, sůl.}marginální přípisek mladší rukou Do Konstantynopoli nesmie žádný nésti a vésti vosku a soli. Pakli by které s toho dvého našli u koho z hostinských lidí, poberú jemu Turci všecko, což má, neb hned od toho zváštie úředníci jsou usazeni, ješto kupce přehledávají a střehú toho velmi pilně.

Mohlo by se viece něco psáti o obyčeji města a ciesaři jich, ale pro ukrácenie zanechám. Než to viem, že tu ještě dobré bydlo za penieze sobě učiniti muož, ktož je má, a svobodně sobě činiti v jiedle a v pití. Než dále neviem, by je sobě člověk směl učiniti, zvláště křesťan a cizozemec.

A když smy jeli z Konstantynopole, majíce úmysl jeti k Jeruzalému, plavili smy se přes zátoku morskú, kdež se scházie Bielé moře s Černým mořem hned tu u Konstantynopole,