[187r]číslo strany rukopisuviděl sem. Ještě viece bylo by co psáti o tom domu, pro pospěch zanechám psáti.
A odtud jsme jeli do jednoho města, kteréž slove Angarie, v kteréžto jest mnoho těch řemeslníkóv, ješto šamlaty dělají. A do tohoto města z Bursy jest 12te dní cesty. Okolo toho města již jsú púště veliké bez lesuov a hor málo, než roveň čistá. Angarie jest město veliké a leží jako Žatec. A to město jest ostatnie ciesaře tureckého a také země turecké dále nenie.
A odtud jsme jeli do země adzamské přes púště dlúhé. Země tak jest biedná ta a nuzná, ješto v nie nenie chleba ani dřévie, než miesto dřev kravie lajna sušie a u toho vohně sobě vařie a chleby pekú. Také chleba jiného málo mají než ječný, i ten jest černý jako uhlé. Neb sem se ptal, proč tak černý chléb mají, pravili mi, že se hned tak černý ječmen rodí v zemi jich. Mlýnóv také v té zemi nemají, neb vody maličko v zemi jich jest, protož ten ječmen v žernoviech melí. Také té mouky obyčeje pytlevati nemají, než tak s plevami rozdělajíc vodú, z toho pekáčky teničké dělají a ty [187v]číslo strany rukopisu {kravskejmi lejny chlíb pekou}marginální přípisek mladší rukou vložiec na pánvičku a pod tu pánvičku naklade kravích lajn a to jest jich pec a jiných sem pecí neviděl u nich. A což se tiem ohněm nedopeče, ostatek na slunci dosuší. Chléb ten za to mám, že jest jim dobrý podlé zvyku jich, než nám jest byl velmi trpký jiesti, a když jiného nebylo, i ten se neobránil. Také když smy chtěli vodu píti, musili sme ji u nich za penieze kúpiti. Jiné psoty na krátký čas bylo jest dosti, zanechám praviti.
{Bajsar}marginální přípisek mladší rukou A odtud jsme přijeli v jedenádsti dnech do jednoho města, kteréž slove Bajsar. To město leží pod horami velikými a na těch horách bylo sněhu mnoho a času toho velmi zima byla, že se nám stýskalo, a to bylo měséce listopadu. U toho města jsú zdi zbořené a město vypálené od žoldnéřóv tureckého ciesaře, když jsú táhli proti Huzhasonu kniežeti žoldánovu. Jakož jsú nám pravili, že tehdáž s ním se bili a na hlavu od něho Turci poraženi byli. A to viec než jednú se stalo od něho Turkóm, od toho kniežete, neb žoldán jest pán bohatý na lidi i na zlato převelmi a mocný jest také, jemu nemohl turecký ciesař odepřieti i vzal s ním smlúvu a drží ji až do dnes.