[69v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceupadne.

Třetí obyčej čištěnie, k němuž zámutek jest podoben, jest dřievie obřezovánie, jakož bývá na vinnicích, když víno obřezují. A o tom mluví pán Ježíš a svatý Jan píše: Každú ratolest, keráž ovotce nevydává, obřeži ji, aby mohla užitek z sebe vydati. Skrze vinici znamená se srdce člověčie, keréhožto srdce vlažnost nebo mokrost jest milost. Protož kerak srdce mnoho má milostí, tak mnoho má mokrostí. A jakožto mokrost všechen užitek dává, vinnici i jinému dřieví, takéž milost srdečná užitek člověku přinášie, když jest milost božská. A jakožto když mokrost vinnice aneb jiného dřeva rozlé se po nepotřebných ratolestech, tehdy vinnice aneb to dřevo méně užitka z sebe vydává, takéž milost srdečná, čímž se viece rozlévá a šíří po tělestných přáteléch a po časných věcech, tiem méně jest zpuosobena k užitkuom duchovním. A jakož múdrý zahradník nepotřebné ratolesti obřezuje, proto aby vinnice viece z sebe užitka vydala, i nenie div, ač buoh, jenž jest jako zahradník, obřezuje přielišnú milost, odjímá přátely milé aneb časné tyto věci proto, aby milost srdečná z řádu nevystúpila.

Čtvrtý obyčej jest čistěnie zrna od plev cepem, kterémužto čistěnie zámutek se přirovnává, jakož die svatý Augustýn: Což čímž cep zrnu, též zámutek člověku spravedlivému. Nebo ja[b]označení sloupceko cepem udeřenie přinutí zrno vyskočiti od plev, takéž zámutek odrazí srdce člověčie od milosti světské, neb smutnému člověku svět jest nežáden, kterýžto škodlivě by se jemu líbil bez zámutku. Neb die svatý Augustýn: Trp rád zámutek, ač chceš čisté zrno býti a v nebi schováno, kdežto jediné čisté zrno bude chováno.

Pátý obyčej čistěnie, k němuž zámutek jest podoben, vína v presu tlačenie. Takéž buoh klade duši v presu zámutka, jakožto když milé přátely odejme skrze smrt, neb když škodu přepustí na sboží anebo nemoc na těle anebo protivenstvie od nepřátel, a tak čistí ji od zlých žádostí. A protož nevzdaluj od sebe presu, totiž zámutka, ač chceš, aby tě buoh schoval v své pivnici. Neb die svatý Augustýn, že svatí mučedlníci v tomto životě tak sú byli dáveni, že hrubá věc, totiž tělo, ostalo jest v presu a duše jich jako víno drahé schovány jsú v pivnici věčné radosti. Protož nestýskaj sobě, ač tě buoh v presu zámutka položil, poněvadž on dřieve ten pres sám tlačil, jakož o něm jest psáno: Pres sem sám tlačil a nebyl se mnú muž.

Čtvrtý užitek zámutka, o němž tuto jest řeč, že zámutek spravedlivého člověka přivodí ku poznání božiemu i svému, jenž jest dokonánie lidské, neb jakžto metlú mrskánie přinucuje žáka, aby na kniežky hleděl a učil se, takéž zámutek dobrému dává múdrost ku po[70r]číslo strany rukopisuznání