[71r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceopustila, a die: Vrať se, vrať se, ať tě opatřím já, totiž a ty aby okem vnitřním své svědomie opatřila a já milosrdenstvím svým. Protož, milá duše, přijímaj zámutky, jenž tě volají k tobě i k bohu, ješto sčestie tě bylo od boha oddálilo, neb protivenstvie a nesčestie přivodie tě k tvému stvořiteli. Protož ty, jenž v zámutciech přebýváš, nemni, by mřel bohu, aniž mni, by ti v pravém svobodenství byli, kteříž mají to všecko, což sami chtie a žádají. Jako by zúfal nad zdravím[j]zdravím] zirawim nemocného, když by slyšal, ano lékař přikázal, aby jemu dáno bylo to vše, což by se jemu líbilo. Takéž tuto jest přejisté znamenie jich smrti z této řeči. Zjevno jest, že svoboda světská nenie jiného než potopa k zatracení, neb čím svobodnějie a bez zámutku plnie, což chtie, tiem spieše vstupují do pekla. Nebo pravá svoboda jest, ne to učiniti, což se líbí, ale učiniti to, což slušie, to jest pravá svoboda. Protož chceš li boha mieti velikého dárci, trpiž zámutky, jenž od boha přicházejí a k bohu táhnú, jakož on sám die v Ezechielovi: Aj, dal sem svazky své a nebo okovy na tě. A tomu tak rozuměj, že okovy zámutka jsú darové boží poslaní shuory, a protoť jsú převelmi dobří, jakož die svatý Jakub: Každý dar boží jest převelmi dobrý, jenž pocházie od otce světlosti. Již z této řeči zjevno [b]označení sloupcejest, že zámutkové jsú svazkové nebo okovy, jenž duši z[9]z: z bohem svazují, a čím zámutek jest větší, tiem silnějie duši s bohem spojuje. Milý pane, daj trpelivost, tak rci.

Pátý užitek neb služba, jiež slúžie zámutkové, to jest, že chvátavě pomáhají tobě k hospodinu na tvé cestě. Protož kolikoskolivěk zámutkuov měl, tolik jest poslal posluov buoh tobě, aby k němu pospiechal přijíti z tohoto žaláře, v němž ty jsa, miluješ někerú věc neřádně, aneb by snad rád miloval. A to jest znamenáno v knihách o skutciech apoštolských, kdežto čte se, že svatý Petr byl chován v žaláři Erodovu, aj, anjel svatý udeřil jeho v bok a zbudil jeho a řekl jemu: Vstaň rychle. Skrze bok rozuměj syna tělesného, neb dceru, jenž jest z boku matky své vyšel neb vyšla. Nebo tak skrze bok rozuměj bratra svého neb sestru, jenž jsú z téhož boku vyšli, jakožto i ty. Protož když ten tvuoj přirozený přietel jest tobě protiven, aneboť snad vzat bude skrze smrt, i máš rozuměti, že s’ u bok udeřen, proto aby z žaláře vystúpil a aby srdce své u boze položil a postavil, jenž zahynúti nemuož. A znaj, že svatý Petr nežalostil proto, že anjel svatý udeřil jeho u bok řka: Vstaň rychle, skrze keréžto udeřenie vysvobozen byl z žaláře. Takéž i ty nemáš žalostiti pro zámutek, jenž tě svobodna činí od milosti tělesné a k svobodě synuov božích přivolává a za[71v]číslo strany rukopisuchovává.