[68r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcekerýž mne prosí a čeká pomoci mé. A že vině úfá, svobodna jeho učiním, neb buoh jest jako tovařiš smutného člověka. A poněvadž to tak jest, tehdy vesele máš trpěti každý zámutek, neb die David: Blízko jest těm buoh, kterýž jsú smutni srdcem. Protož ač přítomnost zámutka tobě se nelíbí, ale lib se tobě přítomnost božie. A dieš li: Zámutek čiji, ale přítomnosti božie v tom zámutku neznám, neb kdyby mi sladkost své přítomnosti tak zjevil, jakož čiji hořkost zámutka, vesele bych zámutek s utěšením přijal – komuť[4]komuť: komut odpoviedám, že buoh ne ihned dá utěšenie číti, neb tebe chce pokusiti, jsi li pokorný a bojíš li se jeho a také aby od tebe vzdálil škodlivé doufánie. A také utěšenie nemá přijíti, dokavad nebude miesto tomu utěšenie připraveno, keréžto miesto připravuje zámutek, jakož die Tobiáš a řka: Pane bože, po búři činíš tichost a po lkání a pláči utěšenie dáváš. A protož duobrť[5]duobrť: duobrt jest zámutek, neb připravuje miesto a hospodu zastává utěšení. A věz, že utěšenie jedné hodiny mnoho let zámutku převyšuje. A dieš li v své tesknosti: Slyším řeč, ale nic nepamatuji – toť odtud pocházie, že neposlúcháš snažně a nemyslíš o tom. Nebo jakožto krmě tělesná nedobře přežívaná nedobře požitá bude, takéž [b]označení sloupcečtenie neb slyšenie, keréž k spasení příslušie nebo k utěšení, bez snažnosti přemyšlovánie nebude užitečno.

Druhý užitek zámutka jest, že zámutek zahrazuje usta ďáblu, aby nemohl mluviti k zamúcené duši, jie pokúšeje, neb bojí se, aby nebyl zahnán. A to jest znamenáno na svatém Jobu, kde jest psáno, že ižádný z přátel i slova k němu nepromluvil, neb jsú viděli jeho bolest převelikú. Ti jistí přietelé byli jsú neupřiemní přietelé Joba, skrze keréžto neupřímné přátely znamenávají se ďáblé, jenž lidí pokúšejí, keřížto nesmějí přistúpiti k smutnému člověku, aby jeho pokusili, vidúce jeho zámutek, neb se bojie, by nebyli odehnáni a přemoženi. A znamenaj, že ďábelské mluvenie, totiž jeho pokušenie, neškodí, nebude li jemu člověk odpoviedati, totiž nepovolí li a nebude li se v tom kochati. Jakož když kletý člověk, s kým mluví, to nekletému člověku nic neškodí, když jemu neodpoviedá. Protož ty, smutný člověče, neboj se, když k tobě ďábel mluví skrze pokušenie, neb dotavad jeho mluvenie tobě neškodí, dokudž se nelíbí, ale raduj se tesknosti, kteráž ďáblu nedá mluviti a jeho mluvení nedá odpoviedati, totiž tebe pokušovati.

Třetí užitek zámutka jest, že duši smutnú zamútek čistí. Ale znamenaj, že patero jest čištěnie tělesné a patero duchovnie.

Neb či[68v]číslo strany rukopisuštěnie