[38r]číslo strany rukopisutyto kto jest vzchoval? Já přěmožená a opuščená, a tito kde sú zde byli? Is49,22 To praví hospodin buoh: Aj toť vzdvihuji k lidem ruku mú a k lidem povýším znamenie mého a přinesú syny na ramenú[rt]ramenú] rameny a dcery tvé na plecí ponesú Is49,23 a budú králové pěstúni tvoji a královny dojky tvé. Ponížiec tvář na zemi modliti sě budú tobě a prach nóh tvých lzáti budú. I budeš věděti, ež já hospodin, jímžto nebudú zahanbeni ti, ješto čakají jeho. Is49,24 Zdali bude odjímati silný lúpež anebo co jatého jest, mocný jě bude moci spasiti? Is49,25 Neb to praví hospodin: Zajisté i jetie silnému vzato bude. A co vzato bude od mocného, vyproščeno bude. A ti, jížto sú tě súdili, já súditi budu a syny tvé já spasím Is49,26 a krmiti budu nepřátely tvé masem tvým a jako mstem krví svú sě zapíjěti budú. I bude věděti všeliké[ru]všeliké] wſſyelyke stvořenie[rv]stvořenie] ſtworzyenye, ež já hospodin spasije tě a vykupitel tvuoj silný, Jakube.
Is50,1 To praví hospodin: Které jest toto rozvedenie manželské mateře tvé, jížto sem ji pustil? Aneb kto jest uvěřitel muoj, jemužto sem vy prodal? Aj toť nepravostmi vašimi prodáni ste a pro stydké hřiechy vašě pustil sem máteř vaši. Is50,2 Neb sem přišel, ano nebyl muž. Volal, ano nebyl, kto by slyšal. Zdali sě jest ukrátila a malechna sě učinila ruka, točíš moc, má, aby nemohl vykúpiti, aneb nenie li ve mně moci k vysvobození? Aj toť láním mým pusto učiním moře[rw]moře] morzye, položím potoky v suchotinu, shnijí[rx]shnijí] ſnygyy ryby bez vody a zemrú žiezí. Is50,3 Obleku nebesa tmami a pytlem jě oději. Is50,4 Hospodin jest dal mně jazyk zučený, abych uměl zpodepřieti toho, ješto jest ustal slovem, vzvodí ráno, ráno vzvodí mi ucho, abych slyšal jako mistra. Is50,5 Hospodin buoh odevřěl mi jest ucho a já proti tomu nemluvím, zasě sem neodšel. Is50,6 Tělo mé dal sem tepujícím, tváři méj sem neodvrátil od la[38v]číslo strany rukopisujících
