[29r]číslo strany rukopisupřědobréj i všechny svrchnie věci orudie svého a všě věci, jěžto sú nalezeny v pokladiech jeho. Nebylo jest ničehož[ne]ničehož] nyczyehoz, čeho by jim byl neukázal Ezechiáš v domě v svém[49]přeškrtnuto: aw a ve všiej moci v svéj. Is39,3 Tehda jest všel Izaiáš prorok k králi Ezechiášovi i řekl[nf]řekl] rzyekl jemu: Co sú řekli[ng]řekli] rzyekly mužie tito a otkad sú přišli k tobě? I vece Ezechiáš: Z země z dalekéj přišli sú ke mně z Babylona. Is39,4 I řekl[nh]řekl] rzyekl jest Izaiáš: Co sú viděli v domu tvém? I vece Ezechiáš: Vše, což v mém domu jest, viděli sú, nebyla jest ta ijedna věc, jiežto bych jim neukázal v pokladiech v mých. Is39,5 I řekl[ni]řekl] rzyekl jest Izaiáš k Ezechiášovi: Slyš slovo hospodina všěch zástupuov. Is39,6 Aj toť dni přijdú a odneseny budú vše věci, jěžto v domě v tvém jsú a kterých[nj]kterých] kterzych sú nachovali otci tvoji až do tohoto dne, do Babylona, nebude ostaveno ničehož, praví hospodin. Is39,7 A z synóv z tvých, jížto vyjdú z tebe, jěžto porodíš, vezmú je a budú úřědníci[nk]úřědníci] vrzyednczy v sieni[nl]v sieni] ſyeny krále babylonského. Is39,8 I vece Ezechiáš k Izaiášovi: Dobré jest slovo božie, ježto[nm]ježto] gyezto jest mluvil, a vece, buď jedno pokoj a pravda za dní za mých[nn]mých] mach.
Is40 Kapitola čtyřidcátá a jedna
Is40,1 Utěšte sě, utěšte sě, lide muoj, praví hospodin, buoh váš. Is40,2 Mluvte k srdci jeruzalémského města, odzovte je[no]je] gye za nepravost jeho. Přijalo jest z ruky božie obapol za všěcky hřiechy své. Is40,3 Hlas volajícieho na púšči: Připravte cěstu boží, prosté učiňte na púšči stezky boha vašeho. Is40,4 Všeliké údolé povýšeno bude a všeliká huora a skála ponížena bude a bude křivé[np]křivé] w krzyewe upřiemnými a ostré cěstami rovnými. Is40,5 A zjeví sě chvála božie a uzří všeliké tělo spolu to, což
