zdraví. Ale strach jest, když se najvíc ubezpečí, by jim nebylo řečeno jako onomu lakomci, kterýž své stodoly šířil, špižuje je na mnohá léta: „Blázne, noci črtí tvú duši z tebe vydrú, a to, co s’ nachoval, komu se dostane?“ Protož snažme se, abychom trojí rady poslúchali, varujíce se hříchu, dobře činíc, věčné radosti došli.
Bíše některaký král, jenž dcerku krásnú mějíše, kteráž bíše slíbila Bohu, že nechce ižádného muže sobě vzéti, leč by tyto tři věci věděl i uměl a mohl: najprvé, aby věděl, na koliko noh sú čtyři elementi vzdéli, zšíři i vhlúbi, druhé, aby uměl proměniti vítr jeden v druhý, totiž puolnoční u východní, třetí, aby mohl nésti uhlé řeřevé v svém lóně při nahém těle bez úrazu. Král, otec její, zvěděv ten slib, kázal volati po všem království, že ktož by koli, chudý nebo bohatý, ty tři věci uměl, věděl a mohl, aby jeho dcerku za ženu sobě pojal. A když se to proneslo, mnozí k tomu dvoru jediechu, pokúšejíce se o to, ale ižádný nemohl tomu co učiniti.
Bíše v tu chvíli některaký rytíř v dalekých krajinách. Když takovú pověst uslyše, ihned se bra k tomu dvoru, vzev s sebú jednoho panoši a jeden kuoň velmi vášnivý. A když tam přijide, ode všech míle a počestně přivítán sa, vece k králi: „Aj, já sem, abych dceru tvú sobě za ženu vzel.“ Vece jemu král: „I ovšem, učiníš li tu troji věc, kteráž jest provolána, má dci tvá žena bude.“ Vece rytíř: „Hotov sem.“ Tedy král vece: „Najprvé pověz mi, na koliko noh vzdéli, vzšíři a vzhlúbi sú čtyři elementi, to jest země, voda, povětří a oheň.“ Uslyšav to rytíř, vzev míru, jal se jeho měřiti, toho panoše, od hlavy až do pat přese všecko tělo. Učiniv to i vece králi: „Aj, pane, již máš první dovedeno. Věř mi, že v dlúhosti i v širokosti elementuov není více nežli sedm noh a v hlubokosti jedva jest puoldruhé nohy.“ Vece král: „Co ta míra příleží ke čtyřem elementóm?“ Odpovědě rytíř: „Každý člověk jest ze čtyř elementuov složen. Protož když sem svého panoši změřil podlé všech poměr,[…]text doplněný editorem[61]chybějící text“ Vece král: „Dosti s’ to podobně vyvedl; již doveď druhé, aby vyvedl vítr puolnoční u východní.“ Vece rytíř: „Rád.“ A ihned zavolav svého panoši, vece k němu: „Přiveď mi mój kóň vášnivý a zteklý.“ A když přiveden byl, tedy ten jistý rytíř
