třetího dne. Až tak zdaleka třetí den uzřel hrad černý. A když tam přijel, aj, čtyři muží dobře ve všem železe odění vyšli proti němu a řkúce: „Vítaj, pane, rač nahoru jíti a rač pokrm vzéti.“ Tedy on vece: „Nikakež nahoru nepojedu. Ale pán této holi přikazuje vám, abyšte mi dali černý kóň, černého psa, černý sokol a čarnú trúbu.“ Uslyševše tu řeč, vecechu: „Musíme toho pána poslušni býti.“ A ihned bez meškání dali jemu, což žádal. I vecechu jemu: „Milý, vseď na tento kóň a v trúbu potrub.“ Odpovědě rytíř: „Ani toho ani onoho neučiním.“ A tak vzev trúbu na hrdlo a sokola na levú ruku a kóň se psem na pravú ruku, i vrátil se k tomu jistému starci a huol jemu vrátil poděkovav. A ihned ten jistý rytíř, jakž odtud odjel, bral se k královu dvoru. A přišed tam, všecko to, což jemu byl král rozkázal, aby jemu pod milostí dobyl, s sebú maje. A když král zvědě, že ten jistý rytíř přijel a všecky ty jisté věci s sebú přinesl i přived, vzradoval se velmi. A tak sedě uslyšel, ano psi štěkají. Otázal, co by to bylo. Vecechu jemu sluhy jeho: „Jelen běží a psi po něm.“ Vece ten jistý král: „Rúče přiveďte mi ten jistý černý kóň a toho psa, sokola a trúbu!“ A když jemu přivedli, vsedl jest naň, a uzřev jelena, jal se trúbiti, i bod v kóň. A jelen zdvih hlavu, úprkem běžel do horúcého pekla, a král na tom koni se psem i s sokolem i s trúbú běžev po nich, více se nevrátil.
Najmilejší! Tento král jest ďábel, jenž chce nám dědičství odjíti naše, to jest království nebeské. Rytíř tento jest každý dobrý křesťan, jenž se ďáblu brániti má a má se s svú ženú raditi, to jest s svým svědomím, aby běžel k zpovědi a potom nalezl cestu rovnú, to jest pokání svaté, v němžto má prospievati. Ale stařec, jenž nad jamú sedí, jest Pán Ježíš Kristus s holí svatého kříže, kterúžto huol vždy máme na své mysli držeti, totižto umučení boží, a tak najdeme hrad černý, totižto své srdce plno zlého myšlení. Ale sluhy, jenž vyšli, sú libosti k hříchu, jenž z srdce pocházejí. A ty člověka lúdí, aby s nimi hodoval, ale utrpením svatého pokání, bídy přemožení a paměti umučení božího[…]text doplněný editorem[52]chybějící text
O jedné panně
Severus král panováše, když najprvé mějíše jednu krásnú dceru, jižto velmě milováše, najprvé proto, že j’ byla najkrašší ze všech panen, druhé, že i byla najmúdřejší, třetí,
