sedím, snáze se v svú nohu dám ožéci, než bych ji od ohně odtrhl.“ Druhý vece: „Já sem hodnějí království! A toho dovodím takto: ač bych měl provaz na svém hrdle a ihned měl odpraven býti a ostrý a dobrý nůž měl v své ruce, pro velikú lenost k odřezání toho provazu ruky své nezdvihl bych.“ Třetí vece: „Pane, já kralovati mám, neb v lenosti jiné převyšuji: když bych na svém loži ležel a voda kapala skrze střechu na obě oči moje, pro přílišnú lenost nehnul bych se s lože na pravo ani na levo.“ Uslyšav to král, království jemu odkázal, maje jeho za najmilejšího.
Najmilejší! Král tento jest pán diábel, jenž jest král nade všemi syny skrze pýchu. [Skrze]text doplněný editorem[5]doplněno podle rkp. GestaB, GestaU prvního syna znamenává se podobně pyšný, jenž přebývají ve zlém tovařišství, jímžto i skrze kteréžto vždy ke zlému se zapalují. Však raději zvolí ohněm pýchy i hříchu zapálen býti, než od takého tovařiství oddělen býti. Druhý syn znamenává každého člověka hříšného; ač hříchóv svých provazy vidí se svázaného, s nímžto ihned má odpraven býti na pekelné popravě, však nechce provazóv, hříchóv svých, obřezati, totižto nožem jazyka skrze svatú zpověd. Skrze třetího syna, na jehož oči, na levé i na pravé, voda kapáše, znamená se podobně ten, jenž naučení o radostech rajských i o mukách pekelných v rozumu maje, avšak pro lenost hříchóv svých lože neopustí, ani milostí a žádostí k budúcí odplatě na pravo obrátí ani na levo, aby hříchóv želel, lekna se muk pekelných a věčné strasti. Bože, zbav toho!
Alexander kraloval, jenž panství všeho světa obdržel. Stalo se jednú, že veliký zástup družiny sebral a některé město oblehl, jenž na tom miestě mnoho rytířóv i jiných mnohem viece ztratil beze všeho ranění a úrazu. Ale když tomu velmě se divíše, mistry i také mudrce svolal i řekl jim: „Milí mistři! Kterak to móž býti, že tak vnáhle rytířstvo mé beze všeho úrazu mře?“ Tehdy oni vecechu: „Div není. Jest
