slitovavše se nad ním, srdce prasečí místo srdce jeho Tvé Milosti byli sme přinesli i dali.“ Uslyšev to císař, pilně myslíše a řka: „Tedy vždy tento po mně má kralovati. Budu li moci, vždy jej k smrti připravím, aby po mně nepanoval.“ Umysliv sobě, vece k tornu jistému hrabí: „Prosím i chci tomu, aby tento mládenec na mém dvoru ostal.“ Hrabie vece: „Milý pane, když tak snažně oň stojíš, buď tvá vóle.“ A s tím hrabie domóv jel a ten mládenec na césařově dvoře ostal.
Ale césař den ode dne myslíše o jeho bezživotie, kterak by jej k smrti připravil. V tu dobu císařová bíše v dalekých krajinách v jiné zemi s svú jedinkú dcerú. Tedy césař, zavolav k sobě toho mládence, vece jemu: „Synu, musíš jeti k césařové, k mé ženě, a listy jí ode mne donésti, neb sem dávno neslyšel o ní ani o své dceři, kterak se jim vede.“ Tedy on vece: „Pane, hotov sem přikázaní tvému, buď vóle tvá.“ A mezitím císař zavolal k sobě tajně jednoho písaře svého a řka: „Napiš list césařové takúto řečí, aby, jakž brzo tento list přečte, ihned bez meškání tomuto mládenci, jenž jí listy dodá, kázala ohavnú smrt učiniti pod milostí i pod hrdlem, a tak aby vždy do třetího dne jeho smrtí nedlila, chce li svój život zachovati a císařovu milost mieti.“ Napsav písař list, po rozkázaní jeho prstenem zapečetil a tomu mládenci dal, aby na úsvitě vstana, jel bez meškání tam, kamž jemu od císaře bylo rozkázáno. Ale mládenec, vzev list, jsa pilen rozkázaní císařova, vstav na úsvitě i jel a nikdež se nestavuje až do třetího dne. V poledne ustal i stavil se u některakého rytíře, prose, aby jemu s koněm potřebu dal. Tedy ten rytíř, uzřev mládence počestného a k tomu zvěděv, že od císaře poslán, míle jej i ochotně přivítal, do svého domu pojem [jej]text doplněný editorem[32]doplněno podle rkp. GestaB, oběd jemu dal podlé svého stavu, jakož najlép mohl. Po obědě kázal jemu spat jíti, aby po trudu odpočinul. Tedy ten jistý mládenec, jakž brzo postele dopadl, ihned velmě tvrdě usnul s toho trudu. A když tak tvrdě spáše, ten jistý rytíř, hospodář domu toho, náhodú všel do toho pokoje, kdež ten mládenec odpočíváše. Uzřev pušku s listy v jeho hlavách, chtíše rád tu pušku otevřéti a chtě zvěděti, co by v těch listech psáno bylo. A když odevřel, uzřel listy císařovým prstenem
