A když jest jeho na oné straně posadil a navrátil se, aby mě také přenesl přes vodu, a dříve než jest ke mně přešel, lev mě jest polapil a do lesa běžev. Pastýři to uzřevše, se psy sú lva honili a on mě z ust povrhl. A ot toho času v tomto městě chován sem. Víceť tobě praviti neumím o svém pokolení.“
Žena ta neznámá, ješto také do toho města byla přišla jest, tu jest hospodú byla, mátě jich jest byla a žena Eustachiova; kterážto když jest uslyšela tuto řeč, s velikú snažností ji jest tajila, dokovadž by druhého mládence mluviti neslyšela. Potom druhý mládenec k tovařiši svému mluviti počal řka: „Milý, tak s’ mi pověděl o příhodě své a též se jest stalo o otci a o mateři a o bratru mém jediném. Když jest otec mój mě přes vodu přenesl a k bratru mému se jest navrátil, jeho jest lev vzel. A když se jest ke mně vrátil, dříve než jest přišel, nedvěd mě jest lapil a pastýři sú za ním běželi a nedvěd mě z ust vypustil. A v této ulici, v tomto městě a domě sem otchován. A co se jest stalo o otci a o mateři mé, o tom o všem nic nevím.“
Mátě, když jest to uslyšela, zavolala jich a řekla: „Moji milí, já sem ta žena ve mzdě plavci ostavená a vy jste synové […]text doplněný editorem[163]chybí část textu (dokončení příběhu, moralizace)
[…]text doplněný editorem Ale psa bez uvázaní dobře choval a ostříhal.
Stalo se jest, že přišly sú řeči, že císař se má navrátiti. Maršálek to uslyšev, velmi se lekl, myslil a řekl: „Nemóž býti, bych já nebyl obžalován ku pánu mému od dcery jeho a rytířóv a o mnohém jiném přestúpení, kteréž sem učinil. Lépe jest mně samému předstúpiti a na se žalovati a milosti prositi.“ A svlékl sám s sebe všecko rúcho své kromě košile a rúšce bílého a u pravú ruku tři osidla vzal a císařovi v cestu šel. Císař, když jeho zdaleka uzřel, divil se, proč v takém oděvě proti němu vyšel. Ale když se přiblížil, klekl na kolenú, císaře přivítal. Řekl k němu císař: „Milý, proč si v takém rúše nebo oděvu proti mně vyšel? Pověz mi, co to jest?“ A on řekl: „Pane, nemohuť vám prvé pověděti, jedno prvé váš úmysl zvím. A nade všecko jiné prvé milosti prosím. Nebo pro milosrdenství jsem přišel sem a pracoval pod tímto podobenstvím.“ A císař dí: „Proč neseš tyto tři provazy?“ A on odpověděl: „Prvý provaz k svázaní mých rukú a noh, dokavad nevynde […]text doplněný editorem[165]chybí část textu (dokončení příběhu, začátek moralizace)
