řekl první syn: „Já mám prsten otce mého drahý.“ Druhý řekl: „A já také.“ Třetí bratr odpověděl: „Nebylo by to spravedlivé, byšte vy každý měl lepší prsten; neb starší má dědičstvo, druhý poklady. Protož na mě najlepší prsten sluší.“
Najmilejší! Král tento jest Kristus, jenž tři syny má, totižto židy, pohany a křesťany. Židóm dal zemi slíbenú, pohanóm poklady, neb jich nazbyt mají, ale křesťanóm dal prsten najdražší, ješto přemáhá všecko zboží, totižto víru křesťanskú. Nebo skrze víru jako skrze prsten křesťany sobě usnúbil.
Čte se v knihách rytířských, že obyčej taký bieše Římanóm, když který hrad nebo město [obléhali]text doplněný editorem[8]chybí též v rkp. GestaB, GestaU; doplněno podle latiny: Oesterley č. 98. s. 424 „obsidebant“, jednu svieci v jistú míru rozžehli. A když dlúho ta sviece hořala, hotovi byli všem, ktož by žádali pokoje a smlúvy, svú milost [dáti]text doplněný editorem[9]doplněno podle rkp. GestaB. Ale když ta jistá sviece uhasla, tehdy na všecky ukrutnú a bez milosti spravedlnost vydal a s nižádným potom, ač by všecko dal, což by měl, milosti nechtěl učiniti.
Najmilejší! Takéž Pán Buoh při každém hříšném jistý cíl, jenž minúti nemóž, ustavil. To je čas, v němžto, kdyby chtěli, pokoj věčný z milosrdenství božího nalezli by. Nebo vešken tento život, jenž se skrze tu svieci znamenává, na tomtom světě hříšným dal jest, aby milosti prosili i milosrdenství božské sobě obdržali. Jako die sám Pán Ježíš Kristus skrze svatého Jana: „Proste a vezmete, aby radost vaše plna byla.“ A svatý Pavel dí: „Čiňme dobře, dokud čas máme, nebo, aj, nyní čas libý a dnové spasitedlní.“ Přijdú dnové hněvu, dnové všeho hubenství i psoty, v nichžto ižádný nebude moci sobě milosti uprositi, to jest po tomto životu i v súdný den.
O obležení římském
Praví mistr Euzebius v svých kronikách o jednom císaři, jenž lid římský u veliké spravedlnosti zpravoval, ižádnému neodpustíše, když zavinil, tak bohatému jako chudému. Ale kmetové římští proto jej říše zbavili a jako chudého jej zahnali. A on ihned do Konstancí toho města přišed, tak múdře i tak statečně se v svých bězích měl,
