židov[90r]číslo strany rukopisuský lid a pro veliký dav k němu přistúpiti nemožiechu. A když židé ty zázraky uzřechu, druh na druha hlédajě, domuov jidú. V tu dobu Pilát jednu dcku káza na kříž vzbíti, na niež psáno bieše trojím jazykem – židovsky, řečsky a latině: „Ihezus Nazarenuscizojazyčný text, král židovský“, jakžto by řekl: „Proto je[ar]je] gie ukřižován, že jest byl král židovský.“ Neb tehdy ten obyčej bieše, kohož ukřižovachu, nad ním smrti vinu napsachu.

A když lid židovský do města sě vráti, tehdy Ježíš pomodli sě a řka: „Otče, odpusť jim, neboť nevědie, co činie.“ V ta doba lotr, jenžto na levici ukřižován bieše, i na smrti svéj zlosti neostav, potupným slovem promluvi k Ježíšovi a řka: „Jsi li Kristus, pomoz sobě i nám!“ Jakžto by řekl: [90v]číslo strany rukopisu„Ty si sě nazval Kristem, a již je[as]je] gie viděti, že nejsi. Neb by byl Kristus, pomohl by sobě i nám, ale vizi, že nemuožeš.“ Jemuž Ježíš nic neodpovědě. Tehda druhý lotr, jenž na pravici ukřižován bieše, odpovědě miesto Ježíše druhému lotrovi a řka: „Ani ty sě boha bojíš, a věda, ež ty a já jsmy duostojni téjto smrti ohavnéj, ale tento jest, ješto nikda nic zlého neučinil.“ A tak sě k Ježíšovi obrátiv hlavú i vece: „Pomni na mě, milý hospodine, když přídeš do svého královstvie.“ Tu pravie světí mistři, ež tento lotr dobrý pět[at]pět] piecz věcí učinil, proněžto boží milost obdržal. Najprvé svého tovařiše z křivého slova trestktal. Druhé, ež sě sám hřiešným [91r]číslo strany rukopisupoznal a řka: „Ty a já duostojni smy téjto smrti.“ Třetie, ež Ježíše omluvil a řka: „Teď jest, ješto nikdy zlého nic neučinil.“ Čtvrté, aby naň Ježíš pomněl. Páté, ež s pravú věrú v hospodina věřil a řka: „Pomni na mě, milý hospodine, když přídeš do svého královstvie.“ Tu praví svatý Augustin: „Divná tvá viera, ó, přesčastný lotře, vidíš jeho, an na kříži pní a již sě blíží k[au]k] ſ k smrti, avšak k němu již pravú vieru přikládáš, jeho pravého boha i pravého člověka poznávajě, jelikož jej[av]jej] giey mrúce vidieše, za člověka jej[aw]jej] gyey pravého jmiejieše, jelikož jej prosieše, aby naň v svém království pomněl, v tom jeho božstvie poznáváše[ax]poznáváše] poznawaſſye.

Protož Ježíš jemu inhed odpovědě a řka: