[81r]číslo strany rukopisunepochybil sě u vieře.“ Tu opět svatý Petr drze promluvil a řka: „Hospodo, hotov[x]hotov] hotom sem s tobú do žaláře i na smrt jíti.“ Třetie, jakžto svatý Marek a svatý Matěj ve čtení píše[6]srov. Mc 14, 27.29; Mt 26,31.33, kdyžto Ježíš k apoštolóm řekl: „Všickni vy téjto noci pohoršíte sě nade mnú.“ Tehda tu třetie svatý Petr drze řekl: „Ač sě všichni pohoršie, jáť sě nepohorším!“ Pro to trojie drzie promluvenie došel trojieho zapřenie, a to proto, aby žádný do svéj dobroty neúfal, svatý[7]škrtnuto červeně Petr pohrzenie chybiti nemohl. Tu praví svatý Augustin, jakž brzo svatý Petr zaplakal, inhed jemu hospodin odpustil vinu. A když jest svatý Petr shřěšil, potom jiným hřiešným milostivějí byl. Protož svatému Petru Ježíš sebe zapřieti přepustil, aby[y]aby] aby aby [81v]číslo strany rukopisunikté do sebe neúfal, vida, ano svatý Petr, starosta apoštolský, pohýřil. A také proto, aby sě nikté nerozpakoval, vida, ano také svatý Petr po takém hřieše nebeského královstvie klíčníkem učiněn. Ač tak člověk učiní, jakžto svatý Petr učinil, rozpomanuv sě, že shřěšil, i zaplakal, srdečně želejě. A netolik tehdy, ale i potom často, když kokot pějíc uslyšieše, tak inhed vzdechna zaplakáše, želejě shřešenie.

V tom časě zavázachu židé Ježíšovi rúchú jeho svatú tvář a dávajíc mu políčky i zášijky, naň krkajíc, jeho tázáchu: „Pohodni, kto je[z]je] gie ten, jenžto tě tepe,“ i jinak ho rozličně trýzniechu. Tehda [82r]číslo strany rukopisuKaifáš přede všemi vece: „Zaklínaji tě skrze boha živého, pověz nám, ty li jsi Syn boží?“ K tomu Ježíš vece: „Tys řekl a od toho času uzříte syna člověčieho, an sedí na pravici u boha Otcě, blíže sě k vám v nebeských oblaciech.“ To Kaifáš uslyšav, rúcho na sobě rozdřev i promluvi hněvivým hlasem a řka k židóm: „Co sě vám zdá do zlého člověka tohoto?“ Odpověděchu všichni židé a řkúc: „Duostojen jest ohavnéj smrti.“ V tu dobu Ježíšovi jeho svatú tvář zeplvachu, potupnými slovy hanějíce a v jeho svatú hlavu tepúce. Tu praví Bernhart: „Ó, milý Ježíši, tvář tvú přepoctivú, v nižto anděli žádají hlédati, hanebně plijíc os[82v]číslo strany rukopisukvrnili,