[79r]číslo strany rukopisutoho domu, vezřevši v uoči, vece: „A zdali si ty také z učenníkuov člověka tohoto?“ Svatý Petr k dievce vece: „Neznal sem jeho ani vědě, co ty dieš.“ Tu muože každý znamenati, kak zlo jest se[q]se] ze zlým tovařistvem býti. Nebo by svatý Petr byl sě k uohni neumiesil, byl by hospodina nikda nezapřel.
V ta doba biskup židovský poče tázati Ježíše o jeho učení, jeho učenníciech. K tomu Ježíš vece: „Já sem světu zjevně mluvil, ve škole i v chrámě učil, tu, kdežto sě židé scházejí, a skrytě sem nic nemluvil. Co mne tiežeš? Otěž těch, ješto sú slyšeli, co sem jim mluvil.“ A když to Ježíš propovědě, v ta doba jeden židovský panošě přistúpiv i da [79v]číslo strany rukopisujemu veliký políček a řka: „Tak odpoviedáš biskupovi?“ Tehda Ježíš pokorně přetrpěv, vece: „Promluvil li sem zle, svědečstvie daj zlému. Pakli sem dobře a právě promluvil, proč mě naprázdno[r]naprázdno] naprzadno tepeš?“ Odtad ho Annáš tak svázána Kaifášovi biskupovi poslal[s]poslal] poſſal, u něhožto sě veliký zbor lidí sebral, čakajíce Ježíše.
A když jeho svázána povedú, za ním zdaleka svatý Petr jdieše a čakajě skonánie, točíš pustie li ho, čili na smrt odsúdie. A když svatý Petr s jinými v duom vnide, inhed ho jedna dievka utkavši i vece: „Zajisté tento s Ježíšem z Nazareta bieše.“ Svatý Petr poče věrovati a řka: „Neznaji toho člověka.“ Po maléj chvíli ti, ješto tu stáchu u ohně, po[80r]číslo strany rukopisučechu toho potvrzovati a řkúce: „Zajisté ty si jeden z Ježíšových učeníkuov, neb tvá řeč, ta tě pronášie. Vidímy, ež jsi z galilejskéj vlasti.“ Tehda svatý Petr poče věrovati i přisáhati a řka: „Neznaji toho člověka.“ A v ten čas kokot zapěl. V ta doba Ježíš na svatého Petra vezřel. Kaké jest to bylo vezřenie, tělesnie li čili duchovnie? O tom svatý Augustin píše v knihách, v svatých čtení sjednání[t]sjednání] ſgednanye, jež bylo vezřenie duchovnie. Jakž brzo kokot zapěl, tak inhed milost vláštie Jezukristova je v srdce tanula. Tu inhed svatý Petr vzpomanul na Ježíšova slova, ež třikrát Jezukrista zapřel, neb jakž bieše jemu na večeři řekl Ježíš: „Prvé než kokot zapěje[u]zapěje] zapyegye, třikrát mne zapříš.“
V tu
