Což nám stará múdrost dává,
uč sě na tom cti pojměti,
[480] budeš li zbožie i lidi mieti,
nesuď jich sám z svého smysla,
čiň podlé starého čísla,
s potazem ctných, věrných, synu,
buď o kterúžkolivěk vinu,
[485] vyšších i lehčejších lidí.
Jakž vinu tvé srdce vidí,
vsaď na to srdce své,
potom nevynde z vóle tvé,
srdce tvého umyšlenie,
[490] cožť přinese jich usúzenie.
Buď tu milostiv nad právo,
budeť to tvéj duši zdrávo
i tvéj cti k věčnéj pomoci.
Přídeš li kdy k takéj moci,
[495] tuť radu na tě zachovám:
by sirotkóm i chudým vdovám
jich spravedlivé pravdy míle
pomáhaj věrně, snažně píle
i všem chudým správným […]text doplněný editorem,
[500] ač to kdy na tobě leže.
Synu, jižť sem to vše pověděl,
což sem já najviec věděl,
ještoť ke cti nenie mylné.
Jednéť chci ješče pilné
[505] k rytieřství dáti znamenie,
[37v]číslo strany rukopisuby ctil všecky dobré panie,
s pravú věrú jich cti bráně,
ač by kto zlú řěčí na ně
chtěl si přimluviti k tomu,
[510] by sě tak připravil k tomu,
jakž by zlá řěč vždy zlú byla
a dobrá to odmluvila.
Podlé cti, dóstojné rady,
by jich chválu šíře všady,
[515] k jich libosti jim tak slúžil,
jakž by toho dobrým užil.
[…]text doplněný editorem[8]2. redakce, zastoupená rkp. M, obsahuje verš navíc
[…]text doplněný editorem[9]2. redakce, zastoupená rkp. M, obsahuje verš navíc
Věz to, synu, ze sta jeden
[520] móž sám od sebe přiveden,
by ti byl ke cti čilý,
komuž dobré ženy nejsú míly
u věrnéj milosti.
Věz to, ženyť ke cti nésti,
[525] bohatě k rytieřskéj chvále,
široce, blízko i dále.
Ktož věrně, ústavně činí,
věrnú ženu umiení,
poznaje ji v dobréj postavě,
[530] i dá svému srdci právě
po její krásě túžiti,
chtě sě pro ni doslúžiti
cti, bázni, rytieřské chvály,
věz to, nenieť člověk malý.
[535] Ktož tak ctnú milú oblibuje,
[38r]číslo strany rukopisusvú věrú službu jiej slibuje
i chce jiej státi v téj vieřě,
z tohoť jest čáka rytieře
v činu ke všiej šlechetnosti.
[540] Jsa s ní u věrnéj milosti,
všie ctné dobroty pln pro ni,
všelikak, pěš i na koni,
k bohu, k lidem jest čilý,
ke všiej dobrotě smělý
[545] a ke všiej pak zlosti strašen
jakžto pták, jenž často plašen.
Tak sě zlostí pro ni žásá,
neb je mu milá jejie krása,
pro niž sobě v lepšiej volí,
[550] což na světě činí koli,
ve cti ji bohatě mieně.
Nechovaj sě jejieho stieně
ijeden šeradný skutek,
ani ho móž který smutek
[555] přemoci v dobrém veselí,
tak jemu věrná milost velí.
Proto, synu, vezři na to,
važ dobrých žen přiezen za zlato
i nad bohaté kamenie,
[560] žeť proti téj dražšé nenie
ijedna věc na všem světě.
Komužto u věrnéj přětě,
[…]text doplněný editorem[10]2. redakce, zastoupená rkp. M, obsahuje verš navíc
[…]text doplněný editorem[11]2. redakce, zastoupená rkp. M, obsahuje verš navíc
[565] u vieřě své všie známosti