[162r]číslo strany rukopisuktož jí v neděli do slunce umyje ruce, ryje střiebrem nebo zlatem s náboženstviem, a přitom pět Páteřuov a pět Zdráva Maria spěje a v čistú rúšku obvieže a u sebe nosí, leč buď v pobití[aeg]pobití] pobitije, leč v súdě, v pokoji, od zlých nepřátel nikdy nebude přemožen. Také ktož v její vodu omočí rúšku a na oči navieže, všecku horkost a bolest utiší.
Vodné tele, od čeho se stává, prvé psáno stojí, napřed hledajíc. Ale lékařstvie takto: Vezmi černobýl a pelyněk, spolu to vařiti a na malé kusy zkrájeti, a kád v lázni[185]zjevně chybný (zkomolený) zápis, v rkp. je text přepisován a vstaviti tam děravú stolici a podeň tu vložiti kovářského trůsku rozpálenú. A když pak na stolici sede nemocný, i naléti na truosky vody, aby se nemocný upotil, a to ráno do slunce učiniti na čtítrobu. Také jemu hlavu zmýti tú vodú i všecko tělo až do hrdla a v té lázni za celý den býti a tu lázni činiti třikrát, zákon přez den, a vždy po lázni lehnúti, odievati se, až se upotí. A pak doluov třieti pot ten. A vzieti luoj jelení z solí a pryskyřici z dobrým strojem bobrovým zvařiti u víně. A to ustuditi a zvařiti a dáti nemocnému píti, pak pochoditi po domu sem i tam a pak opět odpočinúti, až to pití na své miesto přijde, a bude zdráv.
[162v]číslo strany rukopisuZeměžluč má tyto moci, ktož ji s vodú vaří[aeh]vaří] warzije a ráno pí horce, studenú nemoc, ješto bývá na všaký den, svú mocí vyžene. Také horce pitá všecka střeva obnovie, horkost studené nemoci menší. Také s octem pitá vařená a horce pitá ráno všicku nečistotu i lepkost z žaludka vyžene.
Zázvor jest mokr a horek a má tyto moci, ktož jej ráno hryze, prsi čistí. Druhá moc jest jeho, ktož jej ráno hryze, oči čistí a lehčí a mozk také. Třetie moc jest, ktož jej často hryze, ustuzený žaludek navrátí[aei]navrátí] nawratije. Čtvrtá moc jest, ktož jej s vínem čistým často jí, zlú páru z prsí vyžene a libost jedení navrátí. Pátá moc jeho jest, ktož jej na kusy zkrájí, nepožitú krmi v žaludku dobře požívá a vyžene.
Závrat stává se v hlavě z velikého hněvu. Druhé, od velikého smutku. Třetie, od velikého pitie silného vína. O tom praví mistr Avicenna, ktož víno pí neskrovně, smilstvie plodí, hněv zbudí a člověku hněv i pamět i všecko veselé odejme. K té nemoci vezmi černobýl a pelyněk a to spolu vař v silném octě, proceď to skrze rúchu a tiem hlavu teple mýti a potom omočiti rúchu v té vodě a hlavu dobře obvázati, tak bude uzdraven od té nemoci bohdá.