[405v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceposlán jest Gabriel anděl ot boha do města galilejského, jemužto jmě Nazareth, L1,27 ku panně otdané muži, jemužto jmě bieše Jozef, z domu Davidova, a jmě panně Maria. L1,28 A všed anděl k ní, vece: „Zdráva, milosti plná, buoh[15]buoh] Dominus lat. s tebú, požehnaná ty mezi ženami.“ L1,29 Kterážto když uslyše, smúti se v řeči jeho a mysléše, kteraké by to bylo pozdravenie. L1,30 I vece jí anděl: „Nelekaj se, Maria, neb si nalezla milost u hospodina[16]hospodina] Deum lat.. L1,31 Aj, počneš u břiše a porodíš syna a budeš nazývati jméno jeho Ježíš. L1,32 Tenť bude veliký a syn Najvyšieho nazván bude. A dá jemu pán buoh stolici Davida, otce jeho, a bude kralovati v domu Jakubovu na věky L1,33 a králevství[17]králevství] kralewſtuie rkp. jeho nebude konce.“ L1,34 A řekla jest Maria k andělovi: „Kterak se to stane? Neb já muže neznaji.“ L1,35 A otpověděv anděl, vece k ní: „Duch svatý vejde v tě a moc Najvyšieho zastiení tě. A protož co se narodí z tebe svaté, bude slúti syn boží. L1,36 Aj, Elžběta, rodička tvá, i tať jest počala syna v starosti své. A tento měsiec jest šestý té[18]té] to rkp., ješto slove bezdětkyně, L1,37 neb nebude nemožné u boha všeliké slovo.“ L1,38 I řekla jest Maria k andělovi[19]k andělovi] navíc oproti lat., + ad angelum var.: „Aj, dievka božie, staň mi se vedlé slova tvého.“ I otjide anděl ot nie.

L1,39 Povstavši pak Maria ve dnech těch, otjide k horám s chvátaním, do města Judova, L1,40 i vjide do domu Zachariášova a pozdravila Elžběty. L1,41 I stalo se jest, když uslyše Elžběta pozdravenie Marie[20]Marie] Maria rkp., vzradova se dietě v břiše jejiem a naplněna jest ducha svatého Elžběta L1,42 a vzvola velikým hlasem řkúc[21]řkúc] et dixit lat., dicens var.: „Požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod břicha tvého. L1,43 A otkavad mi to, aby přišla matka pána mého ke mně? L1,44 Neb aj, jakž se jest stal hlas pozdravenie tvého v uší mých, radovalo se jest v radosti dietě v břiše mém. L1,45 A blažená si[22]si] navíc oproti lat., + es var., jenžs uvěřila, neb budú dokonány[23]dokonány] do ſkonanie rkp. ty věci na tobě[24]na tobě] navíc oproti lat., kteréž pověděny sú tobě ot boha[25]boha] Domino lat..“ L1,46 I vece Maria: „Velebí duše má hospodina L1,47 a veselil se jest duch mój v boze, spasiteli mém, L1,48 že jest zezřel na pokoru dievky své, neb aj, z toho blaženú[26]blaženú] blażenie rkp.[b]označení sloupcemě budú nazývati všickni národové, L1,49 neb mi jest učinil veliké věci ten, jenž mocen jest, a svaté jméno jeho L1,50 a milosrdenstvie jeho ot národu do národóv bojícím se jeho. L1,51 Učinil jest moc v rameni svém, rozptýlel pyšné myslí srdce jich. L1,52 Ssadil jest mocné s stolice a povýšil pokorných. L1,53 Lačné naplnil dobrých věcí a bohaté opustil marné[27]marné] marníe rkp.. L1,54 Přijal jest Izrael, dietě své, rozpomenuv se milosrdenstvie svého, L1,55 jakož jest mluvil k otcóm našim, k Abrahamovi a k plemeni jeho na věky.“ L1,56 I byla jest Maria s ní jednak tři měsiece i vrátila jest se do domu svého.

L1,57 A naplnil jest se Elžbětě[28]Elžbětě] ċas elżbieta rkp. čas porozenie i porodila jest syna. L1,58 A uslyšechu súsedé i rodiči její, že pán jest zvelebil své milosrdenstvie s ní, [i radovali sú sě s ní]text doplněný editorem[29]i radovali sú sě s ní] et congratulabantur ei lat.. L1,59 I stalo se jest v den osmý, přišli sú obřezovat dietete a nazýváchu ho jménem otce jeho, Zachariáše. L1,60 I otpověděvši mátě jeho, vece: „Nikoli, ale bude slúti Jan.“ L1,61 I vecechu k ní: „Však nenie nižádný v tvém rodě, aby[30]aby] qui lat. slul tiem jménem.“ L1,62 I ponúkáchu otci jeho, kým by je[31]je] eum lat. chtěl nazvati. L1,63 A požádav lístku[32]lístku] pugillarem lat., tabulam var., napsa řka: „Jan jest jméno jeho.“ I podivichu se všickni. L1,64 A inhed se otevřechu usta jeho i jazyk jeho i mluvieše chvále boha. L1,65 I stal se strach nade všemi súsedy jich a na všecky hory židovské rozhlašováchu se ta všecka slova. L1,66 I položichu všickni, kteřížto sú slyšeli, v srdci svém řkúce: „Ktoť se zdá, dietě toto bude?“ Neb ruka božie bieše s ním. L1,67 A Zachariáš, otec jeho, naplněn jest ducha svatého i prorokoval jest řka: L1,68 „Požehnaný [pán]text doplněný editorem[33]pán] Dominus lat. buoh izrahelský, že jest navštievil a učinil vykúpenie lidu svého L1,69 a vzvedl nám roh spasenie v domu Davida, dietete svého, L1,70 jakož jest mluvil skrze usta svatých, kteřížto od věku sú, prorokóv jeho, L1,71 spasenie ot nepřátel našich [i]text doplněný editorem[34]i] et lat. z rukú všech, ktož sú nás nenáviděli, L1,72 k učinění milosrdenstvie s otci našimi i ku pamatování svědečstvie jeho svatého, L1,73 právo přísežné, kterak jest přisáhl k Abrahamovi, otci našemu, chtě se nám dáti, L1,74 abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich vysvobozeni, slúžili jemu L1,75 v svatosti a v spra[406r]číslo strany rukopisuvedlivosti