[201r]číslo strany rukopisuneb se jest smiloval nad ním.“ A všichni anjelé[36]anjelé: angelee zpieváchu řkúce: „Požehnaný si, pane bože, neb si se smiloval nad stvořením svým.“

I uzřel jest Set ruku, ana drží Adamovu duši a dává ji Michalu archandělu řkúce: „Ostřiehajž ji v temnostech až do posledních časuov a jáť jeho žalost obrátím v radost velikú.“ Opiet řekl jest pán bóh k Michalu archandělu „Přineste tři prostěradla[37]prostěradla: proſteradla a obestřete Adama.“ I stalo se tak.

A všechny moci nebeské šly jsú před Adamem a posvieceno[38]posvieceno: poſwijeczeno jest spánie mrtvých před pánem bohem. A tak pochovali sú anjelé[39]anjelé: angelee Adama a řekli sú k těm, ješto plakáchu Adama: „Tak, jakož ste již viděli, pochovávajte mrtvé[40]mrtvé: mrtwee své.“

A Set vložil jest Adamovi, otci svému, v usta tři jádra jablková, jakož jest jemu rozkázal anjel v ráji. I vyrostli sú z nich třie prútkové[41]prútkové: prutkowee na lo[201v]číslo strany rukopisuket zvýše.

A ti prúdkové[42]prúdkové: prudkowee stáli sú v ustech Adamových tisíc let a šest set let až do Noe, kterýžto Noe, muž spravedlivý, se třmi syny svými a jejich ženami zachován jest v korábu od potopy světa. A před potopem světa lidé[43]lidé: Lidee nejedli sú masa ani kdy vína pili a vždy bylo jasné[44]jasné: iaſnee a zdravé povětřie a byla jest všech věcí hojnost veliká, a to všecko po potopu pro hřiechy lidské porušeno a změněno jest.

A po potopu ti prútkové[45]prútkové: prutkowee zuostali jsú na miestě svém až do Abraama devět set let a od Abraama až do Mojžieše stali osm set let a viece, ale nikdy zelenosti své nepotratili. A když Mojžieš převedl lid izrahelský z Ejipta přez[46]přez: przez moře červené[47]červené: čerwenee, tehdy postavil jest stany své v údolé Ebron a tu se pánu bohu posvětili, děkujíce, že je z moci faraónové[48]faraónové: Pharaonowe vysvobodil.

A když by[202r]číslo strany rukopisulo