kla[197r]číslo strany rukopisuněli, tehdy hnedky přišel jest nepřietel náš ďábel, když andělóv s námi nebylo. I svedl jest matku vaši od božieho přikázanie, aby jedla ovoce neslušné[11]neslušné: neſluſſnee a od pána boha zapověděné[12]zapověděné: zapowieḋenee. A ona jedla jest a mne[13]mne: mne také dala. A hnedky se jest pán buoh na nás rozhněval. I řekl nám: ‚Aj, že ste přestúpili mé přikázanie, uvedu na vaše tělo sedmdesáte ran rozličných nemocí a bolestí, od hlavy počna až do nehtuov noh vašich, a budete bolest jmieti ve všech údech vašich.‘ A proto tyto bolesti a nemoci pán buoh na mě poslal i na všecko pokolenie mé.“

A když to řekl Adam, hnedky ho napadla veliká bolest. A volaje velikým hlasem, řekl jest: „Co já sobě, nešťastný člověk, v těchto mých velikých bolestech učiním?“ A když jest jeho Eva viděla, an tak velmi křičí bolestí, i počela plakati řkúce: „Pane [197v]číslo strany rukopisubože, smiluj se nade mnú a polechči bolestem muže mého, oddaj mi nemoci jeho a daj mi stránku bolestí a utrpenie jeho, neb jsem já shřešila[14]shřešila: ſhřeſſila.“ Ale nebyla v ničemž uslyšána.

Tehdy zavolal jest Adam Seta, syna svého, a řekl jest jemu: „Synu muoj, jdi do ráje k cherubínovi, ať dá oleje milosrdenstvie a života, abych zdráv byl. A ten anjel ostřiehá dřeva života, z něhož ten olej teče.“ I řekl jest Set otci svému: „Kterak mám učiniti, otče muoj, abych byl uslyšán? A také cesty neumiem.“ Řekl jest Adam: „Synu muoj, v velikém ponížení a klanění puojdeš tam a řekneš jemu, ať mi jistotu vzkáže o tom oleji života a milosrdenstvie, kteréhož mi slíbil pán buoh dáti, když mě z ráje vyhnal, ku posledním časóm světa. A cestu do ráje najdeš na východ slunce za údolím Ebron velmi zelenú. Ale aby nepoblú[198r]číslo strany rukopisudil na cestě, toto dám tobě znamenie, že tu najdeš šlápěje noh mých i matky tvé uvadlé[15]uvadlé: vwadlee a uschlé[16]uschlé: vſchlee, ješto sme tudy šli, z ráje jsúce vyhnáni. Neb tak velicí a mnozí jsú hřiechové[17]hřiechové: hřiechowee naši před tváří boží byli, že na těch šlápějech potom nikdy žádná zelina ani tráva nerostla.“

A když tyto řeči slyšel Set od otce svého, i šel jest do ráje, jakož mu otec rozkázal. A když již byl na cestě blízko ráje, lekl se jest velmi pro sktvělost a světlost velikú rajskú, neb mněl jest, by oheň veliký hořel. Ale od otce jsa naučen, znamenal se znamením thaw[18]thaw: Thaw, to jest znamením svatého kříže. A tak bezpečně přišel jest do ráje.

A když jeho uzřel cherubín, otázal se jest, proč by přišel. Jemužto Set odpověděl: „Otec muoj již se jest zstaral, že jemu již teskno živu býti. I poslal jest mě k tobě, prose, aby jemu jistotu po[198v]číslo strany rukopisuvěděl