[pG2r]číslo strany rukopisuFormosa. Sigebertuscizojazyčný text napsal, že císař Ludvík léta 846., přivedv Uhry ku poslušenství, táhl také na Čechy, a podmaniv je, čtrnácte předních panův českých s jejich čeledí pokřtiti dal. A tak jsou bez mála od padesáti let nějací začátkové křesťanství v Čechách, ač skrovní byli, prvé nežli je Cyrilluscizojazyčný text a Methudiuscizojazyčný text učili. První pak z knížat českých víru Kristovu přijal a ve jménu sv. Trojice pokřtěn Bořivoj s manželkou svou Lidmilou, pročež také od svých poddaných z knížetství vyhnán, ale potom zase přijat. Jakž o tom obšírně Hájek vypisuje a pokládá proroctví svatého Cyrila, jímž Bořivojovi předpověděl, příjme-li svatý křest, že Království moravské v budoucích časích do Čech a na potomky jeho přenešeno býti má. Což se vskutku vyplnilo na Vratislavovi po letech 192.
Od toho času, to jest od Čechův na víru křesťanskou obrácení, máme historí stálou a jistou o tom, co se kdy v Čechách a zemích okolních zběhlo. Nebo tehdáž Čechové spolu s náboženstvím učili se také liternímu umění (vzdělávajíce nejedno kostely, ale i školy) a rozličné příběhy vedlé počtu let od narození Krista Pána jako jiní křesťanští národové poznamenávati začali. A dosti podobné jest, což Aventinuscizojazyčný text připomíná, že sv. Methudius s bratrem svým Cyrillem okolo léta Páně 870. netoliko víře Kristově, jsa na to od císaře řeckého Michala k žádosti knížat slovanských, a zvláště krále moravského, vyslán, národy slovanské učil; ale také litery (snad ty, jichž nyní Rusové aneb Charváti a Slováci užívají, kteréž jakéž takéž podobenství řeckých liter ukazují – poněvadž také řecky uměl –, nebo náše litery české zdají se téměř všecky od Němcův, na jejichž se místech předkové náši osadili a s nimiž se spříznili, býti vypůjčené) jim nalezl a vymyslil a písma svatá do řeči jejich přeložil. Jakžkoli mnozí to vyložení Písem svatých sv. Jeronýmovi připisují, kterýž dávno před tim umřel v Betlémě léta Páně 420. Byl rodem z Dalmacie; ale za jeho věku je[pG2v]číslo strany rukopisuště