pohlaví pořádných z světa sešli. Byl pak ten Mikuláš syn krále Přemysla Otagara II., ale z boku levého, kteréhož on, jako jiné tři dcery, aby plodnosti své dokázal, s dovolením Markéty, manželky své neplodné, s jednou pannou z fraucimeru jejího splodil a odmísil mu knížetství opavské, odtrhv se od Moravy, však aby zůstal manem krále českého.

Léta 1319. svedli mezi sebou bitvu Ludvík Bavorský a Fridrich Rakouský, knížata (oba v roztržitosti kurfirštuov volení králové římští), u města řečeného Mildorf, v kterémžto boji král Jan s svými Čechy, přitáhv Ludvíkovi na pomoc, veliké hrdinství provedl, když sám svou rukou jal Jindřicha, kníže rakouské, Fridrichova bratra (kterýž také jat byl od purkrabí normberského), a tudy k vítězství velmi napomohl. Nazejtří pasován byl na rytířstvo od císaře Ludvíka a po něm mnoho panův českých, kteříž sobě v té válce zmužile a udatně počínali, mezi nimiž jmenují se dvá páni z Říčan, Jindřich a Bohuše, příjmím Lekno. Potom léta Páně 1355., když se císař Karel IIII. ku přijetí zlaté koruny císařské velmi poctivě a slavně do Říma vypravil (nebo sám Jošt Rutlev z Koloděj, měštěnin pražský, měl v svém houfě do dvou set jízdných, všecko blankytnou barvou oditých, kteréž na svůj košt a náklad choval), mnoho knížat a hrabat z Říše i panův českých s nim jelo, a mezi jinými také pan Jaroš z Říčan. Tu slavnost korunování císařského i to, což se potom Karlovi v městě Pisis odporného přihodilo a kterak Čechové rekovsky při pánu svém se zasadili a nad Vlachy zmužile svítězili, obšírně vypsal Hájek v listu dvou stém dvadcátém čtvrtém a pátém.

Z těchto pamětí, kteréž jsem, vyhledav v historí, krátce tuto přivedl, rozuměti se může, kterak urození páni z Říčan, rodilí Čechové a předkové Vaší Milosti, vždycky věrně i platně sloužívali panům svým králům českým, jak doma v radách a povinnostech zemských, tak rovně v bojích a na vojnách: