[3v]číslo strany rukopisuA budeš jeho v svém domu chovati a ostřiehati jeho budeš ode všie tělesné poškvrny a potom jej dáš k žákóm, aby sě učil k stavu duchovniemu.
A také mnohým súsedóm i podálním svatý Jan zjevováše, když k němu přichodiechu, jich tajnú mysl, ješto v srdci jmějiechu. A najviece, ktož biechu z nich tajně zhřešili, ty on treskce, jim přikazováše, aby svaté pokánie přijmúc plnili. Nila, potoka tak řečeného, rozvodněnie napřed pravieše aneb opět přesušenie, takež napřed lidem pravieše pro jich hřiechy božie rozhněvánie, proněžto by jměli správně trpěti kázeň boží neb tresktánie. Mnohým nemocným zdravie přidáváše. A za to jest nikdy nežádal světcké chvály ani daróv kterých a také nedadieše pracných před se nositi, ale, dřevěný olej požehnaje, i kázal se jím mazati. A ktož jsú sě jím s věrú pomazali, ti jsú zdravie i síly nabyli.
Také hrabie jeden římský, jenž obecnú řečí senátor slovieše, ten také jmějieše slepú ženu a ta jest velmi pilně prosila, aby ji vedl k svatému Janu. Tehdy jejie muž, ten hrabie, otpovědě a řka: Nejmáť obyčeje na ženy hleděti ani s nimi mluviti, toť dobře viem. Tehdy ona muže svého poče prositi, aby sě on sám na tu púšť pro ni ráčil truditi a svatého Jana prositi, aby on ji svú svatú modlitbú ráčil uzdraviti. A když ten hrabie svatého Jana na púšti naleze a potřebu i prosbu své ženy před ním spuosobil, tehdy jemu svatý Jan dal oleje požehnaného i vece jemu a řka: Vratiž sě do domu svého, mažiž jím své ženy oči a třetí den budeť viděti. A když to ta paní všecko učini, tehdy všecka bolest z jejie z očí vystúpi a jsúc novým zrakem obdařena i pochváli pána Jezukrista. Těch i mnoho jiných divuov slyšíme, jichžto pro tesknost pořád vypraviti nemuožem, ale to, což jsme očitě [4r]číslo strany rukopisuviděli, to jsme zjevně a pořád vyložili.
Neb nás sedm tovařiškuov počestných k němu jdiechom a nevědiechom, byl li jest který žák svěcený mezi námi. A když sě k němu přibrachom, pokorně jeho pozdravichom a prosiec od něho svatého požehnánie i jeho modlitby, aby za nás pána boha prositi ráčil.
Tehdy nás otáza, jest li který žák mezi námi svěcený. I my vecechom, že takého nižádného mezi sebú nejmáme. Tehdy na nás na každého pilně vzhlede i pozna jednoho tajného jáhna mezi námi a pro pravú pokoru svěcenie tajieše. I poče naň prstem ukazovati. A jáhen chtieše toho přieti. Tehdy jej ujev za pravú ruku, i poče ho celovati a prose jeho, aby božieho daru netajil, i vece jemu: Neobracuj dobrého ve zlé,
