Nebo smy viděli tu v Ejiptě mnoho starcuov na zemi jsúce a nebeský život vedúce. A již biechu nového proročstvie naplňeni, k nevídaným skutkóm i zázrakóm přichýleni[a]přichýleni] przichylenie. A správně, proč by ti, kteříž nic svěcského ani tělesného nejsú požádali, by také moci v sobě nebeské neměli? Neb mnozí z nich z těch svatých pústenníkuov ode všeho zlého pomyšlenie byli. A tak biechu odchýleni, jako by na světě nic zlého nepomněli. Tak velmi pokojnú mysl i přiezn v sobě mějiechu, že správně slova Davidova pověděná o sobě slyšiechu: Mír mnohým milujícím {ve}meziřádkový přípisek soudobou rukou jmě tvé, pane, hospodine, dáváchu.
A proto bydléchu na té púšti, druh od druha oddáleni jsúce, ale milosrdím druh k druhu přichýleni biechu. A proto v svých chalúpkach podál bydléchu, že sobě nic na svém mlčění a na svých modlitbách ani hlasem ani zvukem ani prázdnú řěčí neškodiechu. Tak pokornú myslí v svých domciech přěbýváchu a našeho boha milého Jezukrista příštie čekáchu ti dobří starci. Neb jako rytieř výborný svému ciesaři vždycky jest hotov, nebo jako věrné sluhy čekají svého pána, jenžto svým sluhám svobodenstvie činí a obranije jich a dary rád dává, takež nižádné péčě pústenníčkové o svém pokrmu i o oděvu nemějiechu, neb to přěd sebú v svatém {Písmě[b]}marginální přípisek soudobou rukou; * Písmě] ſmie vidiechu, ješto jest řečeno: O tom o všem hlúpí lidé myslé. A protož pravdy a králevstvie nebeského tbavě hledáchu a všěcky potřěby skrzě Jezukrista slíbenie přijímáchu.
A mnozí z těch svatých otcuov, ač sú čeho k sobě potřěbni byli, s tiem sú pomoci tělesné nehledali, ale k svému sě bohu přichýlili a od ňeho jako milosrdného tatíka vše,
