svítěziti nemohl, ano jemu přěpušťeno? Ale zajisté ni nad jeho dobytkem ni nad uovcěmi ni nad sviněmi nemohl je své moci ukázati, jakož jest psáno ve Čtení: A vypudie liť ny, odpusť nás v svině. I kterakož pak muož svú mocí člověka, jenž jest obraz jeho, přěvrátiti, a on sě jest v svině prosil?
Ó, najmilejší synáčkové, veliké a dobré mámy oružie proti diáblóm, čistý život a pevnú vieru. É, věřte mi jistě, bojíť sě diábel satanáš spravedlivých bděnie na božie chvále, točíš modlitby, postu, krotkosti, dobrovolné chudoby a potupenie chvály ješitné, tichosti, milosrdie, hněvu ukrocenie a obláštním čistým srdcem boha milovánie. Znáť sě mrzutý had přikázaním božím, žeť leží potlačen pod nohami spravedlných, jenžto die: Aj, dalť sem vám moc, abyšte potlačili hady a štíry i všěcku moc jich i sílu diábelskú.
A pakli nám budú jako budúcí bratřie prorokovati, a ti by přišli, jěž by oni dřieve pověděli, i neslušieť jim věřiti, nevěrným lhářóm. A protož přědběhnúce příchozie, aby jim uvěřili z prorokovánie a z uvěřenie, aby přístup snazší měli k jinému přělščení. Zajisté tomuť sě nižádný křěsťan nemá diviti, když netoliko diábli, ješto lécí, brzo sě přěmčiec, přědjítiť mohú. Ale pak jězdci přijědúc i povědie, že mají přijíti. Ale tohoť oni nic nepravie, cožť sě jest ješče nestalo, neb jediný sám buoh vie budúcie věci. Ale cožť již uzřie, ano sě počalo, toť prorokují nemúdrým lidem. Neb tolikéžť oni mohú dalekým vlastem co pověděti o našem sboru, koliko je nás, neb což my budem mluviti, dřieve
