a svýmiť nečistými usty svaté Písmo mluvie. Neboť mně častokrát, kdyžť čtu, naposledy sě ozývá, jako kdyžto sě hlas o skálu obrážie. A kdyžto spie, vzbuzují, aby sě nemúdřě modlili, aby nespali, aby sě potom modliti nemohli ani bohu právě slúžiti. Mnohým také mnichóm zpomíná staré hřiechy a chtě jě tudy od počatého odvrátiti. Ale nemámy jich tresktánie býti poslušni ani rady v postu ani ve bdění bludném a lstivém. A protož vzímají na sě poctivé tváři, ješto smy s nimi v uobyčěji bývali, aby nám tudy jědu snáze zavdali, aby čisťe počestnú postavu oklamali řkúce: Těžký je toto stav a nesnadný. A když sě bude zdáti těžký a nesnadný počatý zákon a stav, toť již jest zúfanie. A potomť pak dá tesknost a potom lenost. A protož prorok vecě slova samého hospodina a řka: Běda jemu, ktož družcě svého oklamá nebo k hřiechu připraví! Toť jest rada a naučenie a cěsta, ještoť do nebes vede. A protož když bieše hospodin na svět přišel, a diábli pravdu praviechu, i neradi, neb řiekáchu v lidech běsové: A tys syn boží, kážeš jim mlčěti, jenž si řěč lidem navracoval! Ať by sě tvá pravda s jich zlostí nesmiesila. A také abychom syna božieho příkladem, ačť by i budúcie věci pravili, v ničemž jim nevěřili, nebť sě to nehodí, majíc od boha, že smy dobrovolní a u Písmě svatém přikázanie viemy. A diábli nám pak radie, abychom stav svého řádu přěrušili i svaté kázanie božie. A protož také hospodin kázal jest zlému duchu mlčěti, když je diábel mluvil