A inhed sě vrátiv na túž púšť, odkovadžto bieše poběhl, i polepši sebe sám a jiným by na příklad. A protož, aby nižádného zlý úmysl ani šlechta neužitečná tohoto světa, točíš vysoké urozenie nepřěmohlo, aby to opustil, což jest dobrého činiti počal spasení svému.
Po všem Ejiptě i v Tebajdě kdež koli sú klášterové kteří, ti mají tak zpósobený řád na hodinách neb na modlitbách nešporních i na jitřniech. A nižádnému nedadie mezi bratří, kdyžto sú na modlitbách, leč sě dřieve odpovie všeho svého sbožie. A ktož v jich sbor vstúpí, ten má poslušen býti, aby byl tak poslušen, jako jest byl v svém dětinství. A nic nepatřě na svá léta ani na svuoj věk, jenžto jest ztrávil na tomto světě neužitečně, ale pro odplatu svého úsilného přiebytka a pro své služby počaté a má býti podán najmenšiemu.
Pak, jakož smy pověděli dřieve, že po všem Ejiptě dvanádcte žalmuov držie na jitřní i na nešpořě, tak že jediné dvě lekci čtiechu po žalmiech. Jednu čtiechu z Starého zákona a druhú čtiechu z Nového, jakož obyčěj byl zdávna ustaven. A ten ješče někteří zákonníci držie, nebo nenie lidmi ustavený, ale skrzě svaté anděly z nebes svatým otcóm jest přinesen.
A když na počátcě viery křěsťanské málo bieše, ale duostojných svatých otcuov mnoho, ješto sě mnišie nazýváchu, jenžto biechu řeholu aneb řád svého přiebytka přijěli od náměstkuov apoštolských. A šedše na púšť i činiechu tak kruté utrpenie,
