[277v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceaby sě naplnilo písmo: Kto jie chléb mój[346]mój] mecum lat.,meum var., zdvihne proti mně šlépěji[347]šlépěji] ſlepigi rkp. svú. J13,19 Jistě pravi vám, dřieve než sě stane, abyšte když sě stane, uvěřili, že já sem. J13,20 Věrně, věrně pravi vám, kto přijme, ač koho pošli, mě přijímá. A kto mě přijímá, přijímá toho, jenž mě jest poslal.“

J13,21 Když to povědě Ježíš, zarmúti sě duchem a svědčil jest a řekl: „Věrně, věrně pravi vám, že jeden z vás zradí mě.“ J13,22 Tehdy přihlédáchu k sobě spolu učedlníci pochybujíce, o kom by řekl. J13,23 Tehdy jeden z učedlníkóv[348]učedlníkóv] + eius lat. bieše spolehl na lóně Ježíšově, jehož milováše Ježíš. J13,24 Protož ponuče toho Šimon Petr a vece jemu: „Kto jest, o němž die?“ J13,25 A tak když spoleže ten na prsech Ježíšových, vece[349]vece] dixit lat., ait var. jemu: „Pane, kto jest?“ J13,26 Odpovědě Ježíš: „Tenť jest, komužť já omočeného chleba podám.“ A když omoči chléb, poda Jidášovi Šimona Škariota. J13,27 A tehdy[350]tehdy] navíc oproti lat., + tunc var. po skývě vjide veň satan. I vece jemu Ježíš: „Což činíš, čiň spieše.“ J13,28 Ale toho jest žádný nevěděl z sedících, k čemu jest to řekl jemu. J13,29 Neb někteří mějiechu, že miešky mějieše Jidáš, by řekl jemu Ježíš: „Kup těch věcí, které potřebny sú nám ke dni svátečniemu,“ neb aby něco chudým dal. J13,30 Protož když on bieše vzal skývu, vyjide ihned. A bieše již[351]již] navíc oproti lat. noc.

J13,31 Tehdy když vyjide, řekl jest Ježíš: „Nynie oslaven jest [syn člověka a buoh oslaven jest]text doplněný editorem[352]syn člověka a buoh oslaven jest] Filius hominis, et Deus clarificatus est lat. (homoiot.) v něm. J13,32 Poňavadž buoh oslaven [jest]text doplněný editorem[353]jest] est lat. v něm, i bóh oslavil jest[354]oslavil jest] clarificabit lat., clarificavit var.  jeho v sobě samém a ihned oslaví jej. J13,33 Synáčkové, ještě málo sem s vámi. Hledati budete mne. A jakož sem Židóm řekl: Kam já jdu, vy nemóžete přijíti, i vám pravi nynie. J13,34 Přikázanie nové dávám vám, [b]označení sloupceabyšte sě spolu milovali; jakož sem miloval vás, abyšte sě i vy milovali spolu. J13,35 V tomť poznají všickni, že učedlníci moji ste, budete li mieti milovánie vespolek.“

J13,36 Vece[355]Vece] Dicit lat. jemu Šimon Petr: „Pane, kam jdeš?“ Odpovědě Ježíš: „Kam já jdu, ty[356]ty] navíc oproti lat., + tu var. nynie mne nemóžeš následovati, [ale potom budeš následovati]text doplněný editorem[357]ale potom budeš následovati] sequeris autem postea lat. (homoiot.).“ J13,37 Vece[358]Vece] Dicit lat. jemu Petr: „Proč tebe nemohu následovati nynie? Duši mú za tě položím.“ J13,38 Odpovědě[359]Odpovědě] + ei lat., nemá var. Ježíš: „Duši tvú za mě položíš? Věrně, věrně pravi tobě, nezazpievá kokot, až mne třikrát zapříš.“

Kapitola XIIII.

J14,1 I vece učedlníkóm svým[360]I vece učedlníkóm svým] navíc oproti lat., + Et ait discipulis suis var.: „Nemuť sě srdce vaše ani se strachuj[361]ani se strachuj] navíc oproti lat., + neque formidet var.. Věříte li v boha, i v mě věřte. J14,2 V domu otce mého mnozí přiebytkové sú. By co méně bylo[362]By co méně bylo] si quominus lat., pověděl bych vám, že jdu připraviti vám miesto. J14,3[…]text doplněný editorem[363]…] Et si abiero, et praeparavero vobis locum lat. (homoiot.), opět přídu a přijmu vás sám k sobě, aby kdež sem já, i vy byli. J14,4 A kam já jdu, viete i cestu viete.“ J14,5 Vece[364]Vece] Dicit lat. jemu Tomáš: „Pane, nevieme, kam jdeš, a kterak móžeme věděti cestu?“ J14,6 Vece[365]Vece] Dicit lat. jemu Ježíš: „Já sem cesta[366]cesta] + et lat., nemá var., pravda i život. Žádný nepřicházie k otci, jediné skrzě mě. J14,7 Byšte byli poznali mě, i otce mého jistě byli byšte poznali. A potom poznáte jej a viděli ste jej.“ J14,8 Vece[367]Vece] Dicit lat. jemu Filip: „Pane, ukaž nám otce, a dosti jest nám.“ J14,9 Vece[368]Vece] Dicit lat., Dixit var. jemu Ježíš: „Tak dlúhý čas s vámi sem, a nepoznali ste mne? Filipe, kto vidí mě, vidí i otce mého[369]mého] navíc oproti lat., + meum var.. Kterak ty dieš: Ukaž nám otce? J14,10 Nevěříš[370]Nevěříš] Non creditis lat., Non credis var., že já v otci a otec ve mně jest? Slova, která sem mluvil[371]sem mluvil] loquor lat., locutus sum var. vám, sám od sebe nemluvím, ale otec ve mně přebývaje, ten činí skutky. J14,11 Nevěříš[372]Nevěříš] Non creditis lat., Non credis var., že já v otci a otec ve mně jest? J14,12 Aspoň skutkóm[373]skutkóm] propter opera ista lat. věřte. Věrně, věrně pravi vám, kto věří v mě, skutky, které já činím, i on bude činiti,