Kterak ty dieš: Svobodni budete?“ J8,34 Odpovědě jim Ježíš: „Věrně, věrně pravi vám, že každý, kto činí hřiech, sluha jest hřiechu. J8,35 A sluha nezóstává v domu na věky, [syn zuostává na věky]text doplněný editorem[214]syn zuostává na věky] filius autem manet in aeternum lat. (homoiot.).
J8,36 Protož ač vás syn vysvobodí, jistě svobodni budete. J8,37 Viem, že synové Abrahamovi ste, ale hledáte mě zabiti, neb řeč má nepřijímá v vás. J8,38 Já, co sem viděl od otce mého, to mluvím. [A vy, co ste viděli u otcě vašeho, to činíte]text doplněný editorem[216]A vy, co ste viděli u otcě vašeho, to činíte] et vos quae vidistis apud patrem vestrum, facitis lat..“ J8,39 Odpověděli sú a řekli sú jemu: „Otec náš Abraham jest.“ Vece jim Ježíš: „Jste li synové Abrahamovi, skutky Abrahamovy čiňte. J8,40 Ale nynie hledáte mě zabiti, člověka, jenž sem pravdu vám mluvil, kterúž sem slyšal od boha. Toho jest Abraham nečinil. J8,41 Vy činíte skutky otce vašeho.“ Tehdy vecechu jemu: „My z smilstvie nejsmy porozeni, jednoho otce mámy, boha.“ J8,42 Protož vece jim Ježíš: „By byl buoh otec váš, milovali byšte mě zajisté, neb já z boha sem pošel a přišel sem. Neb ani sem sám od sebe přišel, ale on mě jest poslal. J8,43 Proč řeči mé nepoznáváte? Protože nemóžete slyšeti řeči mé. J8,44 Vy z otce diábla jste a žádosti otce vašeho chcete činiti. On jest byl vražedlník od počátka a v pravdě jest nestál, neb pravda nenie v něm. Když mluví lež, z svého mluví, neb lhář jest i otec jeho. J8,45 Ale já že pravdu pravi vám, a nevěříte mi. J8,46 Kto z vás tresktati bude mě z hřiechu? Poňavadž pravdu pravím, proč mi nevěříte? J8,47 Kto jest z boha, slova božie slyší. Proto vy neslyšíte, neb z boha nejste.“
J8,48 Tehdy odpověděli sú [Židé]text doplněný editorem[226]Židé] Iudaei lat. a řekli jemu: „Však dobře dieme my, že Samaritán si ty a diábla máš.“ J8,49 Odpovědě Ježíš a vece: „Já diábla nemám, ale ctím otce mého, a vy ste mne neuctili. J8,50 Já zajisté chvály mé nehledám, jestiť, kto hledá a bude súditi. J8,51 Věrně, věrně pravi vám, ač kto řeč mú zachová, smrti neokusí na věky.“ J8,52 Protož řekli sú Židé: „Nynie sme poznali, že diábla máš. Abraham umřel jest i proroci, a ty dieš: Ač kto řeč mú zachová, smrti neokusí na věky. J8,53 Zdali ty větčí jsi otce našeho Abrahama, jenž umřel jest? I proroci zemřeli sú. Kým sě činíš?“ J8,54 Odpovědě Ježíš: „Ač já chváli sám sě, chvála má nic nenie, jestiť otec mój, jenž chválí mě, jehož vy pravíte, že buoh váš jest, J8,55 a nepoznali ste jeho, ale já znám jeho. A pakli diem, že neviem jeho, budu podobný vám lhář. Ale viem jeho a řeč jeho zachovávám. J8,56 Abraham, otec váš, radoval sě jest, aby viděl den mój; i viděl jest a radoval se jest.“ J8,57 Tehdy vecechu Židé k němu: „Paddesát ještě let nemáš, a Abrahama si viděl?“ J8,58 Řekl jest jim Ježíš: „Věrně, věrně pravi vám, dřieve nežli jest byl Abraham, já sem.“ J8,59 Tehdy zdvižechu kamenie, aby naň metali, ale Ježíš skryl se jest a vyšel z chrámu.
Kapitola devátá
J9,1 A pominujíce uzře člověka slepého od narozenie. J9,2 I otázachu ho učedlníci jeho: „Mistře, kto jest shřěšil: tento li, čili rodiči jeho, aby se slepý narodil?“ J9,3 Odpovědě Ježíš: „Ani jest tento shřěšil, ani rodiči jeho, ale aby se zjevili skutkové boží na něm. J9,4 Já musiem činiti skutky jeho, jenž mě jest poslal, dokavad den jest. Přijde noc, když žádný nebude moci činiti. J9,5 Dokud sem na světě, světlost sem světa.“ J9,6 To když povie,
