váza[13v]číslo strany rukopisunie až do třetieho dne, ať se pod tiem stvrdí a sroste[i]sroste] ſroſto v hromadu. Pak, vezma pisk od péra nebo cievku, i vstrčiž mu ji v nos, a to proto, ať by mu ta chřiepina nezarostla, ať by mohl tudy dobrý a prostraný duch mieti a ta nečistota ať by mohla od něho jíti. Pak, když jeho převazovati budeš, tehdy ohledej pilně, jde liť jemu nos ruozno a nesrostlyť sú se chřiepie v hromadu. Tehdy udělej jemu opět týž flastr nový a stiskni jemu nos dobře v hromadu, ať by jemu ruozno jíti nemohl, a polož mu na to ten flastr nový a nech jeho, ať dobře přischne a tvrd [14r]číslo strany rukopisubude, a dávej jemu traňk píti, a potom jeho věž mastí rannú jakožto jinú ránu, ažť se namiesto zhojí.
Ktož jest šípem raněn kdež koli
Tuto se pokládá opět jiné naučenie mistra Antonie, kterak máš hojiti a léčiti lidi, kteříž jsú kde šípem raněni, a řka takto, že nemáš ihned toho šípu vnáhle vytahovati, a to proto, aby jeho nestrhl, ať by v tobě neostal. Nebo takovú věc máš velmi pilně znamenati a ohledati, vězí liť ten šíp v člověku hluboko nebo v jakém miestě nebo údu vězí, jestli to miesto škodné, či li nic. Tehdy učiň takto: Ujma ten šíp za střeliště [14v]číslo strany rukopisuvelmi dobře, i tiehniž jen ven poznenáhlu, tak hledě, aby jeho nestrhl. Pakliť by se přihodilo, žeť by ten šíp stržený byl, a ty jeho nevěděl, kde hledati, učiniž takto: Vezmi hladké železo, kteréť k tomu připraveno jest, i zmažiž je mastí dobře a pustiž je v tu ránu znenáhla a smakej jím velmi pilně v té ráně, zda by jím kde ten šíp počíti a osmakati mohl právě, v kterém miestě vězí. A když jen dobře osmakáš a právě počiješ, tehdy učiň takto: Vezmi břitvu k tomu připravenú i prořežiž mu jí tu ránu tak, aby mohl do nie volně a právě po ten [15r]číslo strany rukopisušíp kleštmi sáhnúti, pak, zmaže ty kleště mastí, i séhniž jimi v tu ránu. A ufasuj sobě ten šíp velmi dobře a tiehni jen z té rány poznenáhlu, ať by ven nevynikl. A drž velmi tuze kleště v hromadu, ať by doluov neskočily, nebo by tiem raněnému tak velikú bolest udělal, jako by jen znova zastřelil. Pakliť by se přihodilo, že by ten šíp hluboko vězel a tuze, a ty že by se za život bál, tehdy učiň takto: Nechej toho šípu tam, ale vezmi hořec suchý a udělej z něho knot, a namaže jen mastí, i vtiskniž mu jen v tu ránu tuze. A učiň to každé vázanie a rozšíříť mu se tiem ta rána a rozjie, žeť z nie ten šíp tiem raději bude moci vyníti.
