[7v]číslo strany rukopisučlověk nečistého pohleděnie daleko viece muož ráně uškoditi a skaziti nežli uzdraviti. I protož se každý raněný má varovati a vystřiehati lékaře takového, a zvláště nového, kteříž se tepruv na tobě učiti má. Nebo každý člověk skrze takové lékaře musil by zaveden býti nebo k chromotě přijíti, a strach i vo hrdlo, i protož jest slušné a dobré každému hledati sobě lékaře skušeného, aby jím člověk mohl bezpečen a jist bejti. Nebo když máš lékaře skušeného a jistého, daleko se s menší bolestí hojiti budeš a bez strachu, a to skrze doufánie lékaře a mistra svého, nebo máš v [8r]číslo strany rukopisuněm úplně naději a vieru položenú. A k tomu se také má každý raněný chovati a držeti vedlé rozkázanie a naučenie lékaře svého. Nebo jestliže poslúchati mistra svého nebudeš, sám se zavedeš a lékařť tebú nic povinen nebude, i protož mnozí u veliké nebezpečenstvie upadují a někteří se až k smrti zavodie a připravují. A to vše skrze své neposlušenstvie a nezachovávanie, nebo jest to často shledáno, že již mnozí, vyhojiece se, i umierají, a někteří od malých ran ochromují. A to vše bývá pro[e]pro] przo neřádné chovánie. A potom tepruv lékařom neuměnie[f]neuměnie] anevmyenye připisují, súce sebú sami vinni skrze své [8v]číslo strany rukopisuneposlušenstvie a neřádné chovánie, a zvláště od ženy.
Kterak se mají chovati ranění a čeho se vystřiehati mají
Tuto se pokládá jedna správa a naučenie mistra Antonie, kterak se mají chovati všelicí ranění a čeho se vystřiehati mají, a zvláště, kteříž jsú velikými ranami v hlavu zbiti nebo zraněni.
Nejprvé varuj se každý silného pitie, a zvláště vína, lečť by se jeho velmi chtělo. Tehdy se muožeš skrovně napiti, přileje k němu vody, ať by jemu sílu odjala, ať by tebe nezmámilo. Druhé – nejez nižádného masa hrubého sprvu, ani kterého ovoce. Třetie – máš se nejviece při tom času ženy varovati, aby se s ní skutku nedopustil, nebo by skrze [9r]číslo strany rukopisutu věc musil umřieti anebo smysla zbejti a blázniti. Čtvrté – máš při tom času u pokoji ležeti a bez křiku, a což nejméně muožeš mluviti, a ven se na povětřie netúlati, a to proto, ať by se nic k ranám nepřivrhlo. Jeliž[g]Jeliž] Gelyſs se pozdvihneš a silnější budeš, tehdy pak jez krmě dobré, kterýchžto žádost máš. Ale sprvu raněnie nejez nižádných hrubých věcí a nezažitých, a zvláště masa sviňského, ani býkového, ani beranieho, ani hrachu, ani mléčných věcí, neboť mistr Galienus praví, že máš při tom času jiesti kouře rozvařené, a zvláště kapún, a čisté maso
