[U1v]číslo strany rukopisusen býti a dvéře do pravého života[2122]života: Ziwota. Amencizojazyčný text.“
Druhé byl jest Kristus pokoušen i hříchem, ‹začátek komentované pasážejako by›konec komentované pasáže[2123]jako by: yakoɓy hříšníkem byl, a to tehdáž, když jsou mu řekli: „Jsi-li[2124]Jsi-li: Gſyli synem Božím, tehdy sstup s kříže. Pomáhalť jest jiným, ať sobě sám spomuože.“ Jakoby chtěli říci: „Onť jest s klamáním zacházel. Neníť on synem Božím, ale hříšníkem.“ Takovýmť zpuosobem zlý duch, totiž ďábel[2125]ďábel: Diábel člověka[2126]člověka: Cžlowěka nemocneho pokouší: Předloží mu všecky hříchy, kteréž jest kdy páchal a provinil proti Pánu Bohu, ‹začátek komentované pasážezda by›konec komentované pasáže[2127]zda by: zdaɓy ho mohl v zoufání přivésti, aby se žádné naděje a milosti v Boha nenadál. Ale ty tuze v víře stuoj a řekni: „Jsem v sobě sám veliký hříšník a hoden jsem za[U2r]číslo strany rukopisutracení. Ale muoj Pán Kristus není žádný hříšník, nebť jest za hříchy mé a ne za své umřel, protožť jsou shlazeni, byť jich pak ještě více bylo. Nebo smrt Kristova jest smíření jakž za jiné, tak též i za mé hříchy. Protož o hříších nic[2128]nic: nitz více nevím, ale děkuji mému milému Pánu Kristu, že mi je odpustil.“
Třetí byl jest pokoušen peklem a věčným zatracením, když jsou mu takto domlouvali: „Oufáť v Pána, nechť ho nyní vysvobodí, když ho chce.“ Jakoby řekli: „Všecka jeho naděje v Boha jest daremná, Buohť ho míti nechce. Onť jest již zatracen.“ I nedajž sobě v ničemž překaziti, odvrz hřích, smrt a peklo na stranu, jižť s tebou nic[2129]nic: nitz čini[U2v]číslo strany rukopisuti nemají. Jediné patř na samého Pána Krista, tenť jest tvůj. Onť jest tebe od šeredného ďábla[2130]ďábla: Diábla a zatracení věčného vykoupil. Máš v Kristu Ježíši spasení dosti a více nežli dosti. Nedaj svému[2131]svému: ſweemu srdci od Krista ukřižovaného žádným pokušením se odvrátiti. Když to učiníš, tehdy staneš na skále nepřemožené proti všem branám pekelním a řekneš s Pánem Kristem slovy Duchem svatým skrze krále Davida napsanými (žalm[2132](žalm: Zialm ‹začátek komentované pasáže15.›konec komentované pasáže[2133]15.: XV): „Vzhlédal jsem na Pána před oblíčejem mým vždycky, nebť mi jest[2134]jest: gṫ na pravici, abych se nepohnul. Protož se veselí srdce mé, nad to i tělo mé odpočívati bude v naději. Oznámíš mi cesty života, naplníš mne po[U3r]číslo strany rukopisutěšením
