[U6v]číslo strany rukopisutoť má všecko naše býti skrze něho a pro Krista, jehož nám Otec nebeský dal za Spasitele. Taková veselá a zmužilá myšlení mají v srdci každého věrného křesťana[2168]křesťana: Křeſtiana při času skončení panovati a protož máme za to po všecky dni života našeho Pána[2169]Pána: Paana Boha prositi.
Protož, jestliže týmž obyčejem pracujíc[2170]pracujíc: pracugijtz a bojujíc[2171]bojujíc: ɓoyugijtz s tvú mdlobou a na nevěru svou toužiti budeš před Bohem s žádostí Božské spomoci a dosáhneš Krista a nepustíš ho od sebe, ale jeho samého se přídržíš, velikými a neustavičnými prosbami modlíc[2172]modlíc: modlijtz se žádaj toho, cožť se nedostává, ‹začátek komentované pasážeať by›konec komentované pasáže[2173]ať by: aťby dodáno bylo. Pokudž to učiníš, tehdy všecky věci dobře stojí a bezpečny jsou. Nebo [U7r]číslo strany rukopisuty dvě věci nejsou daleko od sebe: věřiti v Krista a srdečně žádati víry. Jakžkoli[2174]Jakžkoli: yakž koli jsi mdlým[2175]mdlým: mdlȳ, však proto máš potěšení (žalm[2176](žalm: Zial: ‹začátek komentované pasáže49.›konec komentované pasáže[2177]49.: XLIX).
Buoh velí vzývati a zaslibuje spomoc[2178]spomoc: ſpomotz. Jakož žádná slušnější žádost není nežli ta, kteráž se děje v pevné víře. Tak také není žádná modlitba uslyšitedlnější nežli ta, kteráž se z horké žádosti víry děje, kterážto dobrá jiskra jest, símě Boží a od samého Boha nám pochází. Jakož skrze proroka Izajáše praví (‹začátek komentované pasáže42.›konec komentované pasáže[2179]42.: XLII ), že Kristus nezhasí kouřícího lnu a třtiny, kteráž se klátí, nezláme. Protož ty stále a pevně v Krista věř a toho z celého srdce žádaj, aby věřiti mohl viníc[2180]viníc: winijtz před Bohem svou nevěru. Pokudž to nepochybujíc[2181]nepochybujíc: nepochybugijtz uči[U7v]číslo strany rukopisuníš, budeš spravedlivým[2182]spravedlivým: Sprawedliwȳ před Bohem a Synem Božím. Neboť jest Buoh nedostatečnosti a mdloby naší nadarmo neuložil na Krista, jakož sám Kristus (Matouš[2183](Matouš: Mathauſs ‹začátek komentované pasáže5.›konec komentované pasáže[2184]5.: V) praví: „Blahoslavení chudí duchem, nebť jejich jest království nebeské. Blahoslavení, jenž zámutek mají, neb oni potěšení přijmou. Blahoslavení, kteříž lačnějí a žížnějí spravedlností, neb oni nasyceni budou.“ Též i tyto řeči tobě povědíny jsou, bratře milý, a hnedť zvláště tobě náležejí. Nebo toužíš-li[2185]toužíš-li: taužijſſli pro zlý život, kterýž jsi vedl, a jestliť toho z celé mysli líto a žel, tehdy jistě žížníš a lačníš spravedlnosti. Doufajž[f]Doufajž] Dayfajž a buď dobré mysli. Čeho žádáš, vezmeš, a již jsi dobrým učiněn
