v[28v]číslo strany rukopisuděčni dobroděnie, kteréž sme od nie přijali, nebo krmila nás jako otec jednorozeného syna. Potom také, paní, jakož se pokorně vymlúváš, tohoť tobě k zavinnění[z]zavinnění] zawinnienie nepokládáme ani k hříchu, než k milosti. Nebo buoh jest to učinil, že jsi ty byla příčina téjto méj cti a milosti, kterúž sva nynie přijali. Protož byla jsi a ještě si matka naše a tě[aa]tě] ale mámy za matku naši na věky. Já příčinu a řád svój chváliti budu boha otce [29r]číslo strany rukopisunebe i země, že mi jest toliko a z tak mnohých nebezpečností zprostil. Všem těm, ktož sú kdy co proti mně učinili, pro pána boha mého odpustím. A chcme tomu, aby ty i muž tvój mezi prvními přátely našimi byli v počtu položeni. A v Ejiptě chválu a čest mieti budete větší, nežli ste až do téjto chvíle kdy před tiem měli. Nebo ty jsi matka má a muž tvój otec mój. Pozdrav[21]na tomto místě bylo přeškrtnuto mie muže tvého ote mne! Rúcho, [29v]číslo strany rukopisukteré vám posielám, na se oblekúce, syna vašeho k nám poslati nemeškajte!
A když list došel Jozefóv paní jeho a čtla[22]z pův. czla týmž písařem opraveno nadepsáním t jej, radovala se a řekla muži svému: „Vstaň a slyš radost, která z hřiechu mého přišla nám, který sem učinila proti Jozefovi a bohu jeho, kterýž jest buoh izrahelský nebe i země! Viz teď rúcho, kteréž posielá Jozef, pán tvój a někdy služebník tvój! Vstaň a obleč se v rúcho toto a vyndi z temnosti na světlo a [30r]číslo strany rukopisuporaduj se a pozdrav Jozefa, pána tvého! Poctivost učiň jemu jako králi!“
Putifar nevěřil toho paní své, nebo již byl ji shledal klamářkú a lhářkú. A ona ukázala list Jozefóv a tento takto arabským jazykem svědčieše: Čest buď tomu otci bohu, bohu Abrahámovu, bohu Izákovu, bohu Jákobovu! Od Jozefa, služebníka jeho, tento list panie, ženě Putifarově.
Kterýžto list když viděl jest Putifar, radoval se velmi a klaněli se pánu bohu [30v]číslo strany rukopisuoba s ženú svú, k zemi padajíce a děkujíce, že Jozef milost s nimi učinil. A oděvše se v rúcho to a v jiné okrasy, které Jozef poslal jim, s přátely brali sú se s radostí k Jozefovi, před ním sú padli[ab]padli] padnim[23]na tomto místě bylo přeškrtnuto ſ k nohám jeho i klaněli sú se jako králi. A když sú vstali, přikázal Jozef krmě přinésti a s velikú radostí přijal je. A paní svú podlé sebe kázal posaditi, Putifara kázal posaditi nade všemi jinými u druhého stola a rozkošné krmě