[31r]číslo strany rukopisujim posieláše.
A když sú již jedli a pili před ním, veseli byli přílišně. Ale Jozef před Ejipskými paní svú o poctivosti a o múdrosti velmi chváléše. A obrátiv[ac]obrátiv] obratil se k nie, řekl: „Ty, paní, a muž tvój veliké dobrodienie a mnoho dobrého ukazovali ste mi, protož ke mně jako k synu vašemu se utečte ve všech potřebách vašich! Dary mé, střiebro a zlato, kamenie drahé a rúcha má drahšie vezmete [31v]číslo strany rukopisua do domu vašeho s přátely se vašimi vraťte!“
A když pak hlad byl ve vší zemi, deset bratruov Jozefových brali se do Ejipta rozkázaním otce svého Jákoba, aby kúpili špíže. Benjamina s otcem sú ostavili, aby se s ním těšil o smrti Jozefově.
A když sú přišli bratřie Jozefovi do Ejipta, přišli sú a stali před ním, a padše, klaněli sú se před ním. A když Jozef viděl je, inhed poznal je a radoval se sám v sobě ve[32r]číslo strany rukopisulikú radostí. A vstúpil do pokoje, modléše se pánu bohu svému. Otcóv[24]~S „od snóv“ svých že naplnil, což jest on byl ve snách shlédl. A pochválil pána boha z toho ze všeho, což se jest mu přihodilo. A vyšed z pokoje, na stolici svého velebenstvie se posadil. A když sú bratřie jeho nepoznali a vidúce jej v takovéj chvále jeho ozdobena, kniežata okolo něho a velikost služebníkuov jeho, báli sú se velebnosti jeho. Ale Jozef, když se k němu při[32v]číslo strany rukopisublížili, padše k zemi, klaniechu se jemu na zemi obyčejem vlasti jeho, chvále jeho pokřikujíc, přikázal Jozef služebníkóm, aby je zdvihli od země.
A když sú stali před ním jako otrúcen odporným obyčejem hlédáše na ně Jozef i řekl k nim: „Odkud ste vy, z kteréj země, a co činíte v téjto zemi? Vídám vás lidi silné a podobné k zlému. Nepochybuji, že ste špehéři! Přišli ste sem na špehy[ad]špehy] ſſpiehy, abyšte Ejipt zhlédli a [33r]číslo strany rukopisukrálovstvie jeho!“
Mluvieše s nimi Jozef jazykem ejipským skrze tlumače k jazyku židovskému. A když sú slyšeli tuto řeč, změnila se barva tváří jejich a lekli se bázní nesmiernú a stáli jako mrtvi před Jozefem. I řekl k nim: „Nenie potřebie viece svědomie než, ano již tváři vaše zbleděly, a to k skutku ukazují[25]~S shodně, že zmatení a zlostiví lidé jste a zabylí. Teď buoh u prvé sevřel vás v rukú mú, abych já pomstil
