služebno[17r]číslo strany rukopisusti a navrátí mě v svobodu a ukáže mi tvář otce mého Jákoba a poctivost, starost tváři jeho.“ A ostrabiv se Jozef, řekl paní své: „Vypuď od sebe, paní, ďábla tohoto, kterýž trápí tě, a slib almužny bohu, ať dá tobě dar bázni své. Nebo rufián a nevěstka jedním ohněm pálé se.“

A tak paní, jsúce zahanbena, odpadla Jozefa, ale zamilovánie zléj žádosti neodpadlo jí bieše. Bieše paní Jozefova příliš počestna přede vše[17v]číslo strany rukopisumi lidmi, ale již ovšem připravováše se ohyzdně, nebo oblačováše se ohyzdně[15]podtrženo korektorem v zlatohlavy a vymyšlenými mastmi mazáše tvář svú a oči své líčieše barvami, aby před Jozefem počestnějšie se zdála.

Po několiko dnech, když paní smahla v žádosti Jozefově, opět v skrytéj[n]skrytéj] zkryteg schráně došla Jozefa a líbati jej chtieše. I chtěla[16]podtrženo korektorem; následuje přeškrtnuté gey jím k sobě na lože a sama se stydce vydáváše, v ničemž muže se nesty[18r]číslo strany rukopisudiec. Vida Jozef ohavnost nahoty paní svéj, zastyděl se náramně, zakryl tvář svú, aby ji neviděl. Ale bieše ďábel velice snažen porušiti Jozefa. A řekla: „Skrze zdravie faronovo, chtěj, nebo nechtěj, mosieš mi svoliti! A slibuji já tobě, učiníš li to, zprostím tě téj služby, zápisný list spálím a budeš svoboden. Ó Jozef, spi se mnú! Velikú krásu máš, ale mnoho múdrosti nemáš[o]nemáš] maſs do sebe v dvorství lidském[p]lidském] lidſkeo, [18v]číslo strany rukopisua bez toho krása nic nenie ani se hodí. Spi se mnú, spi, ó Jozef! Bojíš li se hřiechu, vezmi z pokladuov mých zlato a stříbro a daj almužnu chudým hojně a odpustí tobě pán buoh tvój!“

Tehdy Jozef počal se modliti a volati ku pomoci božie a řka: „Pane bože Abrahámóv, Izákuov a Jákobóv[17]z pův. Jakubow opraveno týmž písařem nadepsáním o, otce mého, prosím tebe, buď pomocník mój a zbav mě téjto ženy, skrze nižto ďábel chce zatra[19r]číslo strany rukopisutiti duši mú a tělo mé porušiti smilstvím! Rozpomeň se, hospodine, na starost otce mého Jákob! Slituj se nad vězením[q]vězením] nadwiezniem mým v Ejiptě, nebo stojí o mú strátu smilstvie s túto ženú, která povstala jest proti mně. Nebo ty jsi mocný všecky věci učiniti!“ Paní jeho, tyto věci slyšéci[r]slyšéci] ſlyſſeti, pustila jej, ale ďábel paní nepropustil, než viece ji zapalováše. A ona, chodieci[s]chodieci] chodieti proti Jozefovi, zdycháše, ženskými zname[19v]číslo strany rukopisuními