při stádě, ale častokrát utieká. Ale vy vezmúce jej a prodajte jej v Ejiptě a zisk vezmete na něm, neb zpósobný a krásný mládenec jest.“

I prodali sú bratří Jozefa za třidceti hřiven střiebrných a list na to učinili v tejto zpósobě: Nás deset bratří prodali sme tohoto, jménem Selana, kupcóm, ješto tento list nesú, služebníka těmto kupcóm z Kanán. A jména naše toho na svědomie teď sme popsali: Ruben, Simeon, Levi, Juda, Izachar, Zabulon, Dan, Neptalim, Gád a Asser. A potom nižádný viece pře o toho služebníka s těmi kupci nikdy nebudem mieti. A já, Juda, spolně bratří mých mú rukú psal sem tento list na svědectvie toho všeho.

I dali sú plačícieho Jozefa kupcóm a řekli k nim: „Ostřiehajte jeho pilně a svěžte jej pevně na rukú, nebo běhúnek jest a lotřec!“ I vsadili sú Jozefa na velblúda a brali sú se do Ejipta.

A když přišel Ruben s pastvy, pospiešil k šachtě, a nenalezl Jozefa. Domněl se, že by zabit byl od bratří, i roztrhl své rúcho a pěstma bil se v hlavu svú a políčky dával v líce své. A pláče velikým pláčem, křičel a řka: „Běda, běda, běda mně bratře mój Jozef, běda mně o tobě!“ A obrátiv se od bratří i řekl: „Běda vám, synóm zlořečeným, zabili ste bratra vašeho, běda vám tak z velikého hřiechu! Co ste před pánem bohem učinili? Od počátka světa a ote dnóv Kainových nenie slýcháno, by kto zabil bratra svého! Běda mně o tobě, bratře mój Jozef! Běda mi radosti šedin otce mého Jákob a pláče jeho, který učiní všecky dny života svého! Ó nešlechetní bratří, poďte! Co poviete otci vašemu, když die: ‚Kde jest Jozef, syn mój milý?‘ Ó bratří zlořečení, kde ste pochovali jeho?“

I odpověděli sú k Rubenovi: „Pravíme skrze boha najvyššieho: neučinili sme jemu toho, což ty myslíš, ani sme jeho zabili, ani on umřel jest, než prodali sme jeho kupcóm izmahelitským za třidceti hřiven, když sú jeli do Ejipta. Protož vezmi tři hřivny, které tobě mají býti!“

Slyše to Ruben, plakáše pláčem velikým a hořce, řka: „Ó bratří nemilostiví, sviecnici otce vašeho zahasili ste, huol podpory starosti jeho zlomili ste! Ještě lépe by bylo jemu, aby nikdy byl synóv neměl!“

Bratřie jeho řekli jemu: „Teď sukně jeho krumpovaná, setněte kozla a ve krvi jeho omočme jí a pošlem ji otci a dieme otci: ‚Zvěř snědla Jozefa!‘