neuvěříte mi. L22,68 A pakli vás otieži, neotpovieste mi ani mne propustíte. L22,69 Ale proto syn člověčí bude seděti na pravici božie moci.“ L22,70 I vecěchu všickni: „Tehdy ty jsi syn boží?“ On povědě: „Vy pravíte, že já jsem.“ L22,71 Tehdy oni vecěchu: „Čso ješče žádámy svědečstvie? Však jsmy všichni slyšěli z jeho úst.“
Třetiemezidcietmá kapitola
L23,1 A povstav všecko množstvie, vedú jej přěd Piláta. L23,2 I jěchu sě naň žalovati řkúce: „Tohoto jsmy nalezli, přěvracijíce náš lid a brániece dávati dan ciesaři a praviece sě Kristem králem.“ L23,3 Tehdy Pilát otáza jeho řka: „Ty jsi král židovský?“ A on otpověděv, vecě: „Ty pravíš.“ L23,4 I vecě Pilát k kniežatuom popovým i k zástupuom: „Ižádné viny nenalézám na tohoto člověka.“ L23,5 Tehdy oni viece hlučiechu řkúce: „Vzrudil vešken lid, [učě]text doplněný editorem[823]učě] docens lat. po všem Židovství, počen ot Galilee až dosud.“ L23,6 Tehdy Pilát uslyšav Galilei, otáza, byl li by galilejský člověk. L23,7 A poznav, že z moci Herodovy jest, posla jej přěd Heroda, že on bieše v Jeruzalémi v těch [dnech]text doplněný editorem[826]dnech] diebus lat..
L23,8 A Herodes uzřěv Ježíšě, vzradova sě úřitně, neb ot mnohého času žádáše jej viděti, že bieše o ňem mnoho slyšal, a nadějieše sě některý div ot ňeho viděti. L23,9 I tázáše jeho mnohými řěčmi, ale on ničse neotpovědě jemu. L23,10 I stojiechu kniežata popová i mudráci, ustavičně žalujíce naň. L23,11 I pohrda jím Herodes s jeho zástupem, a naklamav sě jím, oblek u bielé rúcho, vráti jeho přěd Piláta. L23,12 I biechu svoji přietelé Herodes a Pilát toho dne, nebo dřieve byla jsta spolu nepřietelé.
L23,13 Pak Pilát povolav kniežat popových i prelátóv z obcě, L23,14 povědě k nim: „Podali jste mi tohoto člověka, jako by on otvracoval lid, a toť, já přěd vámi tázav jeho, ižádné viny nenalézám na tom člověcě z toho, z čehož vy jej viníte. L23,15 Ani Herodes, neb jsem byl jeho poslal s vámi k ňemu, a nic sě jest jemu nestalo dóstojného k smrti. L23,16 Protož pokáži jeho i propustím.“ L23,17 I jmějieše potřebie propustiti jim jednoho na ten den slavný. L23,18 I vzvola spolkem vešken sbor řka: „Přijmi tohoto a propusť nám Barrabášě,“ L23,19 jenž bieše pro jednu svádu učiňenú u městě i pro vraždu uvržen v žalář. L23,20 Pak opět mluvi s nimi Pilát, chtě jeho propustiti. L23,21 Ale oni voláchu řkúce: „Ukřižij, ukřižij jej!“ L23,22 A on opět povědě k nim: „Však co jest zlého učinil tento? Ižádné viny smrtedlné nenalézám naň. [Ale]text doplněný editorem[838]Ale] ergo lat. potreskci jeho a propušči.“ L23,23 Tehdy oni zastáchu velikými hlasy potřěbujíce, aby byl ukřižěván, a rozmáháchu sě jich hlasi.
L23,24 Tehdy Pilát přisúdi státi sě jich prosbě. L23,25 I propusti jim toho, jenž bieše pro vraždu i svádu uvržen v žalář, za ňehož prosiechu, a Ježíšě podda jich vóli. L23,26 A když jeho vediechu, popadú jednoho Šimona Cyrenenského, an přišel ze vsi, i vložichu naň kříž, aby těščil po Ježíšěvi. L23,27 I jdieše za ním veliký zástup lida i žen, ješto jeho plakáchu i žěléchu. L23,28 A obrátiv sě k nim Ježíš, povědě: „Dcery jeruzalémské, neroďte na mě plakati, ale plačte samy na sě i na vašě syny. L23,29 Neboť přijdú dnové, v nichžto bude pověděno: Blažené bezdětkyně i břicha, ješto jsú neporodily, i prsi, ješto jsú nekrmily! L23,30 Tehdy počnú mluviti horám: Spadněte na ny, a pahorkóm: Zakrýte nás! L23,31 Nebo když na zeleném dřěvě to
