Vít Tasovský z Lipoltic: [Český překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských, rukopis A]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. IV B 10, 1r–195v. Editor Jamborová, Martina. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

[Generovaný obsah]

děvečky s jejie strany volení a k smlúvám manželským zavolaní radějí mají slyšáni býti, nežli svědkové rukojmí, jenž by žaloby děvečky chtěli ujíti. Nebo poněvadž děvečka žaluje z věna, jenž se přirovnává mzdě tělem zaslúžené, hojnějšie právo jie příleží k rukojmiem, na něž utíká skrze svědky býti přemoženú, nežli jim k obránění.

Které věno muž obdržeti muože

Některací žádajíce naučeni býti, psali sú takto: Jeden náš spoluměštěnín jsa bohatý jednu chudú ženu ze vsi pojal za manželku, z niežto dva syny zplodil jest. A když jest muž umřel, táž žena pojala jest jiného ze vsi, jenž řečené děti, dav jim za jich oddiel některé dědiny, od sebe jest oddělil neb odlúčil, ale duom, kterýž otce jich předumřeného někdy muže jeho ženy bieše, prodav i přebral se i s ženú od města do vsi, odkudž bieše přišel, k obydlí. Tehda ty děti, poniž jich mátě s světa se jest brala, nařekše duom od jich otčíma prodaný, před námi v súdu svú žalobu sú rozprostřeli těmito slovy:

Pane rychtáři, žalujemť na svého otčíma, že on duom z úsilé našeho otce kúpený a na nás právem dědičným příslušející, aniž jemu od nás před súdem odevzdaný, bez našeho vědomie a vuole prodal jest k cizí ruce, a prosímeť, aby nám se spravedlivé stalo, poněvadž sme byli v mladých letech a k odporu prodaje řečeného domu let rozumných sme neměli, jakož i nynie nemáme, poněvadž jeden z nás byl by v devátém létě a druhý v šestém a mátě naše, kteráž jest umřela, do téhož domu ze vsi chuda byvši od otce našeho za manželku jest pojata a vzata, kterážto by až dosavad živa byla, mlčeli bychom, aniž bychom prodaje domu odpierali, nadějíce se, že by na nás zhlédla věrú mateřinú, nemá li řečený prodaj zvržen býti, a ten duom na nás jakožto na pravé dědice připadnúti. K kteréžto žalobě otčím jest odpověděl: pane rychtáři, znám se, že sem duom prodal, neb mi jest byl u věně dán a zapsán od ženy mé, kteráž jest již

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 11 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).