a zabili. Mt21,40 Protož když příjde pán vinnice, co učiní těm vinařóm?“ Mt21,41 Vecechu jemu: „Zlé zle zatratí a vinnici svú poručí vinařóm jiným, kteřížto budú jemu dávati užitek časy svými.“ Mt21,42 Vece jim Ježíš: „I zdali ste nikdy nečtli v písmiech: Kámen, který sú zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovú. Ode pána stalo se jest toto a jest divné před očima našima? Mt21,43 Protožť pravím vám, žeť bude odjato od vás královstvie božie a bude dáno lidu činíciemu užitky jeho. Mt21,44 A ktož padne na ten kámen, rozrazí se, a na kohožť padne, zetřeť jej.“ Mt21,45 A když uslyšechu kniežata kněžská a zákonníci podobenstvie jeho, poznali sú, že by o nich mluvil podobenstvie, Mt21,46 a hledajíce jej jieti, báli sú se zástupu, neb jako za proroka sú jej měli.
XXII.
Mt22,1 A odpověděv jim Ježíš, vece jim opět v podobenství a řka: Mt22,2 „Podobno učiněno jest královstvie nebeské člověku králi, kterýž učinil svatbu synu svému. Mt22,3 I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svatbu, i nechtěli sú přijíti. Mt22,4 A opět poslal jiné služebníky své a řka: Pověztež pozvaným: Aj, oběd svój připravil sem. Býkové moji a ptactvo domácie zbito jest a všecky věci jsú hotovy, poďtež na svatbu. Mt22,5 Ale oni zmeškali sú a odešli, jeden do vsi své a jiný k kupectví svému. Mt22,6 A jiní pak zjímali služebníky jeho a zhaněvše je i zmordovali. Mt22,7 Tehdy král když uslyšal, rozhněval se jest, a poslav húfy své, zatratil vražedlníky ty a město jich zapálil. Mt22,8 Tehdy vece služebníkóm svým: Svatba zajisté jest připravena, ale ti, kteří sú byli pozváni, nebyli sú hodni. Mt22,9 Protož jděte mezi cesty, a kteréž koli naleznete, volajte na svatbu. Mt22,10 I vyšedše služebníci jeho na cesty, shromaždili sú
