bohu chválu vzdali a za veš svět hospodina poprosili. Protož každému sbožnému slušie vláště toho dne všem svatým nábožně poslúžiti, ktož chce jich svaté prosby účasten býti. Amen.
Tuto se počíná o Dúškách
Památný den všem dušiem, prvý den po všech svatých, svatá cierkev ustavila jest vláště proto, aby ty siré duše, ješto nikohého na světě, aby je pamatovali, nejmají, asa obecné křesťanské služby, ješto se toho dne po všem světu děje, účastny byly. Neb jakž píše mistr Petr Damianus: Jeden svatý, jemužto řekli Odilio, došed do toho, ež v ciličskéj vlasti často povyk u povětří ot diáblóv slýchán jest, ani toho žalostie s velikým křikem a řkúc: Běda nám, ež skrze almužny a modlitby duše z našie moci odjímají! Proněžto tento svatý Odilio ustavil jest po všech svých klášteřiech, aby prvý den po všech svatých obecná zádušnie služba za vše duše byla. A potom toho obyčeje svatá cierkev po všem světu potvrdila jest až do dnešnieho dne.
Při nichžto dušéch má patera věc znamenána býti. Najprvé o těch, ješto v očistci jsú, kteří jsú to a proč trpie. Druhé, kto jsú, ješto je mučie. Třetie, kde je to miesto, ješto duše čistec trpie. Čtvrté, vědie li to, co se zde na světě za ně dobrého děje. Páté, znají li se duše na onom světě.
Jelikož o prvém slušie znamenati, ež jsú troji, ješto čistec trpie. Prví jsú, ješto se zpoviedajíc, pokánie svého nevyplnivše, jsú zemřeli. Ti pekla zbaveni jsú, ale v očistci za své hřiechy trpěti musie tak dlúho, jelikož bohu líbo jest. Avšak móž býti hřiešného člověka
