král Artaxes v knihách královny Hester: Když sem nad mnohými lidmi mocně kraloval, nechtěl sem na tom mé moci výsosti ukazovati, ale v krotkosti s dobrotú kraloval sem nad svými lidmi. Právě tak jest učinil syn buoží Jezus Kristus: přišel k nám na tento svět, aby nás přivinul k svéj svatéj milosti. Jsa buoh věčný, v svém všemohúcenství hrozný, přišel k nám u milostivém dětinství, aby hřiešný, jenžto sě jeho hrozného buostvie bojí, bezpečně k tomuto dietěti milostivému s jistú nadějí přistúpil, neb k nám jde v krotkosti bytedlný. Jakž praví svatý Matěj evanjelista: To prvý rozum adventa, jeho k nám svatého přijitie.
Druhé jde k nám jako lékař k nemocným, nebo jakž praví svatý Augustin: Přišel k nám veliký lékař, nebo po všem světu velikéj nemoci poddáni ležiechu nemocní. Neb všeliké nemoci, jiežto nemocný zbýti nemóž ižádným přirozeným činem, nic lepšieho nenie, než sě k buohu utéci, jenžto nad přirozený běh muož spomoci. Tak jest učinil onen centurio, jakž sě ve Čtení píše, jenžto, když měl syna nemocného, přistúpiv k Ježíšovi, řekl: Hospodine, nejsem dóstojen, aby všel pod mú střěchu, ale řci jediným slovem a inhed bude zdrávo mé dietě. Aj toť jenž s lékaři prospěti nemohl, buožie pomoci potřěboval. O tom také psáno jest u proročství svatého Izaiášě proroka, ež když Ezechiáš na smrt byl nemocen, jehožto nikte uzdraviti nemožieše, neb jemu buoh vzkázal a řka: Připrav sě, zpósob svú věc, máš umřieti, žív nebudeš. To Ezechiáš uslyšav, obráti sě k hospodinu jako k tomu, jenž nad vešken přirozený běh, když ráčí, spomoci muože. A inhed mu buoh otevzkázal:
