svědky Mt26,61 řkúce: „Tentoť jest řekl: Mohu zbořiti chrám boží a po třech dnech zase jej ustaviti.“ Mt26,62 I povstav knieže kněžské, vece jemu: „Nic neodpoviedáš k těmto věcem, kteréž tito proti tobě svědčie?“ Mt26,63 Ale Ježíš mlčieše. Tehdy knieže kněžské vece jemu: „Zaklínám tě skrze boha živého, aby nám pověděl, jsi li ty Kristus, syn boží.“ Mt26,64 Vece jemu Ježíš: „Ty si řekl, ale všakť pravím vám, potom uzříte syna člověka, an sedí na pravici moci božie a an se béře v uoblaciech nebeských.“ Mt26,65 Tehdy knieže kněžské rozedřel rúcho své a řka: „Což ještě potřebujeme svědkóv? Aj, nynie ste slyšali rúhanie. Mt26,66 Co se vám zdá?“ A oni vecechu: „Hoden jest smrti.“ Mt26,67 Tehdy sú plvali na tvář jeho a zášijky jej bili a někteří políčky dávali v tvář jeho Mt26,68 řkúce: „Prorokuj nám, Kriste, kto jest ten, jenž tě tepe?“
Mt26,69 Ale Petr sedieše vně v sieni. I přistúpila jest k němu jedna dievka řkúci: „A ty s Ježíšem Galilejský byl si.“ Mt26,70 Tehdy on jest zapřel přede všemi a řka: „Neviem, co pravíš.“ Mt26,71 A když vycházieše ze dveří, uzřela jej jiná dievka, i řekla těm, kteříž tu biechu: „I tento bieše s Ježíšem Nazaretským.“ Mt26,72 A opět jest zapřel s přísahú, že sem neznal člověka. Mt26,73 A po malé chvíli přistúpili sú, kteříž tu stáli, i řekli sú Petrovi: „Jistě i ty z nich jsi, nebo i řeč tvá tě známa činí.“ Mt26,74 Tehdy poče se kléti a přisáhati, že by neznal člověka, a ihned kohút zazpieval. Mt26,75 I rozpomenul se jest Petr na slovo Ježíšovo, kteréž byl řekl, že dřieve než kohút zazpievá, třikrát mne zapříš. A vyšed ven, plakal jest hořce.
XXVII.
Mt27,1 A když bylo ráno, vešli sú v radu kniežata kněžská a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali. Mt27,2 I přivedli sú jej svázaného a dali Pontskému Pilátovi vladaři.
Mt27,3 Tehdy vida Jidáš, jenž jej byl zradil, že by odsúzen