Cele[138r]číslo strany rukopisurentinus, starší nad strážnými, kteříž rozesláni jsú na světě. I káza Luciper Celerentinovi, aby šel k Solfernovi a Tartareovi, a což se jim bude zdáti, těm učiniti, a což oni rozkáží, tak aby činil. I stalo se jest vedlé rozkázanie Luciperova. A když uslyšechu ty noviny Solfernus a Tartareus, biešta tiem velmi radostna, majíc za jistú věc, že Adama vždy přelstie svými chytrými chytrostmi. A poradivše sě o to, i vymyslichu lest novú a vtipnú a velmi chytrú, jenž dole položena bude. I přikázachu pilně Celerentinovi, aby pilen jsa toho, zjednal a zpuosobil takto, aby Eva po smrti k nim byla přinesena a o tom aby Adam nevěděl. A rozkázavše tomu poslu a utvrdivše chytrost tak v svém srdci, i šla sta k Adamovi oba dva, an sedí v temnostech, světla nebeského nevida, a jako by pykali jeho. I poče[128]nejisté čtení slova, srovnej rkp. KNM IV E 6 na f. 129v: poče s ním Tartareus mluviti a řka:

„Muži boží a poctivý, chválím tě, že s’ tak trpelivý v zámúcení, neb umělost múdrosti v tobě poznávám i uměnie, neb smutek ani protivenstvie rozumu tvého neumenšilo sě jest. A také rozumné věci z tvého vtipu vymlúváš, jako by v písmě znám byl a jako by tajemstvie budúcích věcí tobě zjeveno bylo. I slyšelť sem i srozuměl sem z tvých řečí, že to tak jest, že by ty pro někakú vinu Boha tvého byl jat a opuštěn a že by proto tě na světě mnoho set let kázal, ono chudobú, žiezní, bolestí, ustáním[gn]ustáním] vſtaniem, dielem rozličným i starostí, a ještě za tu vinu že by sem byl dodán v tento žalář náš pekelný. I domýšlém sě já, ne já, ale mnozí jiní, že by to malá věc nebyla, když tě taká kázeň dána. A slýchal sem, že múdrý o málo sě neoklamá. I mámť za to, že s’ ty něco nešlechetného učinil, o málo by sě nepokusil, a že s’ snad někaký člověk neřádný a nešlechetný. Neb by ty byl člověk takový, jakož postava tvá a řeč okazuje, tvój pán nedopustil by tě v také pohaněnie vjíti a někto vždy by sě ohlásil k tvé pomoci. Ale bojím se, že Pánu i jiným všem málo jsi sě zachoval a že snad tvá nešlechetnost všecky zamútila jest, a mám za to, že nemáš útočiště k žádnému k své obraně. A psal jest nynie list Pán veliký, že sě tebe zbavuje, abychom my s tebú nakládali, jakž sě nám líbiti bude, a s tiem listem přišel jest byl Celerentinus, posel kniežete a pána našeho. A v témž listu píše také, abychom nad tebú pomstili pro někaký skutek zlý a neřádný, kterýž jsi proti němu uči[138v]číslo strany rukopisunil.