[Solfernus]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. IV E 29, 67r–154r. Editor Hanzová, Barbora. Ediční poznámka

žádajte řečí mých a milujte je a budete mieti kázeň. Nebť já viem, že múdrost jasná jest, ješto nikdy neuvadne, a to snadně opatří, ktož ji miluje. A nalezena bude ot těch, ktož jie hledají, aby sě jim prvé ukázala, ktož zase proti k ní nebude usilovati velmi, neb ji nalezne sedící v svých dveřiech. Protož o ní mysliti smysl, neb ona múdrost chodí vuokol hledajíci sobě duostojných a na cestách svých ukazuje se jim ochotně a ve všem obmyšlování běží vstřiec jim. A milovánie stráže zákonóv svrchovaná neporušitedlnost jest a neporušitedlnost činí Bohu bližnieho. A tak žádost múdrosti přivodí k Bohu, tomu, od kteréhož se nám křivda, násilé a kvalt děje. I jest nám velmi potřebie skrze to jednati a pósobiti věci naše, skrze to mohli bychom prvnie cti a chvály doséci. A že skrze tuto múdrost najlép toho došli bychom, i slušieť nám ji ctíti a jie požívati. A že, moji milí přietelé, vidíte, jak sme hanebně od svého sehnáni a v potupu poddáni a nespravedlivě odsúzeni k libosti Michalově a pro toho Adama, i taktoť jest úmysl mój, abyšte věděli, coť jednati miením, ač bude li sě vám zdáti. Přišli mi nynie špehéři a poslové od ráje a praviec mi, že Buoh odšel jest a že vždy Adam i s tú Evú, po ráji chodiece, rozkoš mají a že koneční čáku mají v přiebytku duostojenstvie našeho přebývati i s pokolením svým. I viete a pomníte dobře, že jim přikázanie dáno a zuostaveno jest, jakož jsú nás toho špehéři zpravovali, aby ze všeho dřievie jedli, krom jediného. I máť Buoh ten obyčej, toť já dobře viem, že ktožť jediné neuposlechne, což on rozkáže, hned sě naň rozhněvá. I umyslil sem, sobě s vaší radú, abychom nějakým obyčejem zjednali a zpósobili to, aby on, ten Adam milostník, přestúpil přikázanie božie. A když by jediné přestúpil a jinak učinil, než jemu Buoh rozkázal, vězte to chutně v celosti, žeť se naň hned Buoh rozhěvá. Slibujiť vám, žeť jeho neuvede do nebes, ale budem sobě rovni, nebť jest jemu Buoh řekl: ‚Kdyžkoli [okusíš]text doplněný editorem[92]srovnej rkp. KNM IV E 6 na f. 76v: okusíš s toho dřeva, smrtí umřeš.‘ Ale onť tomu jistě nerozumie. Ale toto mně rozpakuje najviece, že on sám Adam múdrostí obdařen jest a vysokým přirozeným

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).