bóh otec na spravedlnost se ozřev, k jejiemu dávniemu promluvení propověděl a řka: I zdali zapomene bóh svého smilovánie? Však jest to o mně psáno, že má milosrdenstvie sú povýšena nade všecka má učiněnie. K tomu spravedlnost odpovědě: Když jest to tvému božství libo, toť čas převděčný přišel nad hřiešnými se smilovati, neb tvé milosrdenstvie vždy bylo, jest i bude na věky. Aj toť, vzkvete dievka přečistá, všie šlechetnosti plná, jiežto jméno Maria, od niežto tělesenstvie, když ráčíš, přijieti móžeš. Tehda hospodin, jenž nechce smrti hřiešného, odpověděl skrze Mojžieše a řka: Viděv viděl sem velikú strast i núzi lidu mého i sstúpil sem. Jako by řekl: Milostivě sem se ozřel, abych jej vykúpil.
Tu praví svatý Bernart: Mohla jest v rozumu o tom pomluva býti, která by osoba svaté trojice měla člověčenstvie na se přijieti, otec li, syn li, čili duch svatý. Najprvé se vidieše rozomu, že v té svaté trojnosti bohu otci moc zvláštně příleží, a protož, že se diábel mocně v svět bieše uvázal, vidieše se to podobno, že by bóh otec, tělesenstvie vezma, diábla přemohl. Druhé se vidieše, aby duch svatý tělesenstvie přijal, a to proto, že jakž jest již řečeno, duchu svatému příleží milost, a ta ještě světu nebieše ukázána, proněžto bylo by podobno, aby duch svatý tělesenstvie přijal, a tak světu svú milost ukázal. Třetie se vidieše, aby syn boží tělesenstvie přijal, a to proto, že jemužto se zvláště křivda stala, chce li u mír a v dobrovolenstvie přivésti, má nejiné miesto sebe sláti, ale sám
