v tělesenství pravý, jemužto miesto lože měkkého sú jesle hrubé, miesto opon střechy sprostné! Proněžto se divím, že srdečnýma očima hlédaje, vidím jeho v sprostných plenách a všeho světa tváři se jeho bojie, vidím jeho v jeslech chuda ležiec, a v nebeských sieních kralujíc. K tomu také praví svatý Bernardus: Co činíte, vy třie milí králi? Co tiem mieníte, že vidúc děťátko prsi súcí, před ním padáte? K tomu svatý Hilarius odpoviedá a řka: Nediv se tomu, dievka jest porodila, ale bóh porozenie zpósobil. Děťátko pláče a nebeských duchóv zástupové jemu na čest slaviece zpievají. Tu také svatý Řehoř praví: Ó, milí králi, jehožto ste veleslavenstvie tu očima neviděli, to ste silnú věrú ohradili, zlato jakožto pravému králi ofěrovavši! Kde ste králová znamenie viděli, kde sien králová duostojná, kde stuol královský, kde kniežat a rytieřóv a rozličných lidí množstvie ste viděli? Jediné miesto sieni chlév, miesto králového stuola jesle, miesto množstvie lidí jediný Jozef a jeho milá matka Maria. Avšak, jakž praví svatý otec Hilarius, proto se tvého božstvie všemohúcenstvie nic neumnievá, když o tvém pravém tělesenství svatá cierkev zpievá i káže.
A nadto chtěl li by kto vzvěděti, proč sú tito třie králi takéto dary před Jezukrista nesli, k tomu světí odpoviedají a zvlášče svatý Remigius praví, že byl obyčej za dávných časuov, aby nižádný pohostinu přijda, před bóh a před krále s prázdnýma rukama nepřichodil, ale vždy někaký libý dar nesa všel. A také pro
